Hlavní obsah

V Galerii Rudolfinum se rozprostřela krajina

Právo, Kateřina Farná
Praha

Která krajina je krásná? Je hezčí ta původní, nebo ta, kterou umělec přetvořil k obrazu svému? A proč? Jaký je vlastně archetyp krajiny...? Právě fenoménu krajiny v malbě i fotografii se věnují dvě expozice v pražské Galerii Rudolfinum – Double Fantasy a Krajina/obraz/fotografie, které se zde konají do 4. července.

Foto: archiv, Právo

Beate Gütschowová: LS 13 (výřez)

Článek

Koncept Double Fantasy vychází z tvorby tří fotografů, kteří se snažili na některé z výše uvedených otázek odpovědět. Přitom řadu dalších otázek otevřeli.

Autenticitu krajiny i to, jak se příroda vypořádává s intervencemi člověka, řeší v sérii více než stovky fotografií Jan Jedlička. Pro svůj projekt Kruh zvolil jediné místo, oblast Maremma v jihozápadním Toskánsku.

Černobílé snímky Jana Jedličky

Na černobílých snímcích čtvercového formátu, na nichž probíhá ve stejné úrovni horizont a kde se nebeská klenba stává rovnocenným partnerem zemského povrchu, zachytil v proměnách roku místo na první pohled vypadající jako nedotčená příroda, přičemž se jedná o krajinu zásadně proměněnou lidskou činností.

Z jiného úhlu nahlíží na toto téma Michal Šeba, jehož soubor vznikl během pobytu na univerzitě v Granadě. Šeba se snaží maximálně využít technologické možnosti a zaznamenat do detailu výsek reality, okamžik pro člověka jinak těžko viditelný.

Virtuální realita Michala Šeby

Pomocí „virtual reality“, tedy propojení až osmdesáti detailních záběrů v jeden celek s přirozenou hloubkou ostrosti, vytvořil takřka dokonalou kopii skutečnosti – v noci, nad ránem nebo v mlžném oparu vnímáme rozkvetlou louku či atmosféru hřbitova s tóny šedé i černé.

Německá autorka Beate Gütschowová zase přemýšlí nad vztahem „akademické“ krajiny a té skutečné, stejně jako nad tím, do jaké míry ovlivnili krajinkáři naše estetické vnímání. Fotografka tak dodržuje formální postupy akademické malby jako zlatý řez nebo práci se světlem.

Celé téma dokresluje výstava Krajina/obraz/fotografie konfrontující krajinářskou fotografii přelomu 19. a 20. století s krajinnou malbou té doby. Zahrnuta jsou díla stěžejních tvůrců, jako například Jindřicha Eckerta, Antonína Mánesa, Františka Drtikola či Jakuba Schikanedera.

Hodnocení: 80 %

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám