Článek
„Je to bezesporu jeden z našich klenotů. Nikde jinde na světě podobný výlitek neexistuje. My si jej ceníme natolik, že jsme jej měli dlouhá desetiletí schovaný v trezoru,“ řekl Právu generální ředitel muzea Michal Lukeš.
Zdůraznil, že vědci mají v plánu v budoucnu odlitek podrobně zkoumat za využití nejmodernější zobrazovací techniky využívané v lékařství.
Historický omyl
Naposledy byl zkamenělý mozek vystavený v roce 1937. Jako zajímavost si jej tehdy dala do své výlohy cestovní kancelář Shick sídlící v Opletalově ulici nedaleko pražského Václavského náměstí. Jenže v té době nikdo nevěděl, že jde o neandertálský mozek. Cedulka pod ním hlásala, že jde patrně o zkamenělý mozek lesního slona.
Cenný artefakt vytvořila příroda. Samice neandertálce patrně před tisíciletími spadla u Gánovců do vřídla a zahynula. Do těla se dostávala minerální voda. Mozek zničil čas. Na jeho místě se usazovaly kamínky. Lebka vytvořila formu, v níž se spojily do jedné kamenné hmoty.
Zkamenělý mozek vykopala v roce 1926 parta kamenického mistra Kalmana Kokiho. Ten podivný balvan odložil stranou pro pražského badatele Jaroslava Petrboka. Vědec mu za něj zaplatil sto korun československých. Nyní je mozek pojištěn na 30 miliónů korun.
Petrbok se domníval, že jde o zkamenělý mozek nějakého zvířete, a časem podivný kámen věnoval Národnímu muzeu. Teprve následně se zjistilo, že jde o archeologickou raritu a první přímý doklad toho, že střední Evropa byla v době kamenné skutečně domovem neandertálců.
Expozice o neandertálcích
Brněnský pavilón Anthropos se coby muzeum věnuje nejstarším dějinám lidstva. Nově pro návštěvníky připravil výstavu Vítejte u neandertálců. Jeho pracovníci na ní shromáždili ze střední Evropy nejzajímavější předměty spojené s těmito pravěkými lovci.
„Naší snahou je ukázat, že neandertálci nebyli bezduší primitivové,“ řekl Právu tvůrce výstavy Petr Neruda.
Neandertálci obývali Evropu před 300 000 až 30 000 lety, tedy až do doby, kdy do ní dorazili z Blízkého východu předchůdci moderního člověka. Neandertálci měli robustnější stavbu těla, používali jednodušší nástroje a postupem času vymizeli.
„Jejich osud je jednou z největších vědeckých záhad. Stále hledáme příčinu, proč by měli jako plemeno zaniknout,“ uvedl Neruda. Podle jedné z teorií se patrně smíchali s tlupami přímých předchůdců moderního člověka.