Hlavní obsah

Urbanova sonda do svědomí lidstva

Právo, František Cinger

1. 10. 2019, 15:52

Jak se zachovat, když se v dalekých albánských horách ztratí sestra Lenka Tučková s přítelem a jeho bratrem? Jana, na pohled Lenčino dvojče, se rozhodla vyzvat přítele Josefa a vypravit se přímo na místo, kde byla sestra naposledy viděna živá. Toto téma si vybral prozaik a scenárista Josef Habas Urban pro román Návrat do Valbone (The Dog Trail Publisher, 252 strany).

Článek

Jana se ocitá v prostředí Bjeshkët e Nemuna, které v albánštině znamená Prokleté hory. Zimní krutost hor, a tím i drsný život formuje nelítostné charaktery. V nich se však v době války mezi Srby a kosovskými Albánci koncem devadesátých let projevilo to nejhrůznější, co si jen lze představit: nacionalistická vášeň neznající hranic ani mezí.

Urban vytvořil drama lidské, společenské i politické. Lenčina tragédie a stopování jejího osudu se dostaly do širokých podnikatelských, vojenských i geopolitických souvislostí.

Lhostejnost je hřích

Její přítel Josef totiž pracuje pro kamaráda Pavla, bývalého studentského vůdce z roku 1989. Ten však v době rodící se politické svobody viděl jen příležitost k vlastnímu obohacení, založil Nadaci PIT – People in Trap (Lidé v pasti), která měla pomáhat těm, kdo zasluhují pomoc. Přesto odněkud zvenku přicházely nenadálé finanční injekce. Autor se snaží rozkrýt letitou záhadu zmizení českých studentů. S otevřeností při jiných příležitostech charakterizovanou jako padni, komu padni ukazuje, kdo je vinen i proč. V tom se románový příběh stýká se společenskou a politickou realitou. Pro čtenáře je jistě důležité vědomí, že nejhorším hříchem je lhostejnost. Člověk se nesmí vzdávat, byť se zdá, že situace je beznadějná. Prozření hlavních hrdinů je však opravdu bolestné.