Článek
"Zapomenuté negativy neznámého autora objevil ve svém archivu fotograf Jaroslav Kučera. Výstavě poskytl osobní záštitu prezident Václav Klaus a pořádá ji Správa Pražského hradu. Další exponáty – především zbraně, které vojáky při jejich tažení provázely - zapůjčil Vojenský historický ústav Praha," sdělila mediální zástupkyně výstavy Jana Bryndová.
Zaprášené a všelijak poničené negativy získal Jaroslav Kučera už před pětatřiceti lety. Tehdy jim ale nevěnoval velkou pozornost. „Teprve v roce 2002 jsem se na ně pořádně podíval a zjistil, že jde o mimořádnou, dosud nikde nevídanou autorskou kolekci,“ řekl. Poškozené negativy naskenoval a poté v počítači vyretušoval. Nakonec z nich nechal - pomocí digitálního osvitu - vyrobit kvalitní zvětšeniny (ty největší mají rozměr 90 x 135 cm).
S identifikací míst, osob i vojenské techniky pomohl Jan Haas z Vojenského historického ústavu. Většina snímků vznikla na italské frontě, kde bojoval 47. pěší pluk. Další ukazují život 28. pěšího pluku na východě v Haliči (dnešní Ukrajina a Polsko). Na několika hledí do objektivu nejspíš i sám autor, nejprve nadporučík, později kapitán s fešáckým knírkem a pronikavým pohledem. „Jeho tvář s velkou pravděpodobností známe, jméno však zůstává záhadou,“ dodal Jaroslav Kučera.
Bojovali za Rakousko i proti Rakousku
Češi bojovali v rakousko-uherské armádě, s níž se velká část nemohla identifikovat, a během války jich stále více přecházelo na druhou stranu. Prosluli zejména svou činností v tzv. československých legiích, dobrovolnických jednotkách, které bojovaly v Itálii i ve Francii, ale slavnější jsou ty, které působily v Rusku a na Ukrajině (kolem 60 000 mužů). Jednotky na východě byly aktivní mezi lety 1914–1920 a jejich základ tvořila Česká družina.
Po bitvě u Zborova (1917), v níž československé legie prokázaly své schopnosti, zrušili Rusové omezení a vznikaly další jednotky, které 9. října 1917 vytvořily československý sbor v Rusku. Koncem roku 1917 bylo v Rusku 38 500 dobrovolníků a přicházeli další.
Po uzavření německo-sovětského míru v roce 1918 pro legie boje neskončily. Přes Sibiř se měly dostat na lodě a plout zpět do Evropy, ale anabáze se protáhla na několik let. Zatímco civilní obyvatelstvo se k Čechům chovalo spíš přátelsky, bolševici legie napadali po celé roky, až dokud se nedostaly do Vladivostoku. Mnozí legionáři se vrátili do Československa až po roce 1920. Údaje o počtu padlých v Rusku se pohybují mezi 4000-5000. I díky nim mohlo vzniknout demokratické Československo jako jeden z vítězných států 1. světové války.
Výstava potrvá do 19. července a otevřena bude každý den (včetně pondělí) od 10 do 18 hodin.