Článek
Připravil jste před šesti lety velkolepou výstavu o umění doby císaře Karla IV. pro Metropolitní muzeum v New Yorku a Pražský hrad. V čem je vaše nová výstava v Kutné Hoře v galerii GASK o umění doby Jagellonců nová?
V případě Karla IV. a jeho synů jsem chtěl ukázat, jak se Lucemburkové snažili o vlastní rodovou a vládní reprezentaci formou umění. Tato dvorská tvorba pak výrazně ovlivňovala kulturní aktivity na územích, která se nacházela pod jejich politickým vlivem.
U Jagellonců to bylo trochu jinak. V zemích, kde vládli, měla svou značnou autonomii aristokracie a města. Nedá se tam mluvit moc o jednotném panovnickém uměleckém programu. Pro 15. a 16. století je naopak typická různorodost a také náboženská tolerance, což u Jagellonců vychází z jejich respektu ke katolictví a pravoslaví.
Jací byli Jagellonci jako objednavatelé uměleckých zakázek?
Citelně jim chyběly peníze. Erb Vladislava II. Jagellonského třeba najdeme v nádherném a nákladném Vladislavském sále v Praze, ale i na obrovitém a drahém oltáři mistra Pavla v Levoči. Český a uherský král však tato díla nefinancoval. Vladislav měl totálně rozvrácenou královskou pokladnu. Takže v Praze šlo z velké části o zakázku zemských stavů, v Levoči se na všem výrazně podílelo město.
Mezi nejcennější řezbářská díla zapůjčená do Kutné Hory z Krakova patří téměř dvoumetrový Křest Krista z kostela sv. Floriana, což je nově identifikovaná práce z dílny geniálního sochaře Gerhaerta z Leydenu (výřez).
Varšava a Postupim, to jsou dvě další zastávky této putovní výstavy. Čím se od sebe budou jednotlivé expozice odlišovat?
Každá má trochu jinou podobu a orientaci. V Kutné Hoře je nejvíce exponátů, přes tři sta, takže nejšířeji je tu představeno celé bohatství pozdně gotické a renesanční tvorby na území dnešní Litvy a Polska, Česka a Slovenska, Maďarska a Chorvatska. A máme tu také nejbohatší doprovodný program.
Na jednu vstupenku mohou diváci navštívit dalších dvanáct památkových objektů v Kutné Hoře, kam se běžně nedostanou, jako jsou třeba v chrámu sv. Barbory tribuny, kde z výšky zájemci uvidí poprvé v plné kráse jedinečnou klenbu architekta Benedikta Rejta, což byl architekt evropského formátu.
Které velké umělecké osobnosti návštěvníci v Kutné Hoře uvidí?
Mnohá díla vytvořili anonymní malíři a sochaři, jejichž tvorba se na výstavě objevuje vůbec poprvé vedle takových velikánů, jako byl Lucas Cranach, Albrecht Dürer, Mistr IP, Gerhaert z Leydenu, Veit Stoss nebo Pavel z Levoče. Myslím, že odborníci i návštěvníci jednoznačně docení, jak významnými tvůrci byli třeba v jižních Čechách Žebrácký mistr a Zvíkovský mistr, nebo v Praze Litoměřický mistr. Umění vzniklé za vlády Jagellonců se u nás vždy posuzovalo jen v rámci našeho regionu. Tady konečně dostalo evropský rozměr.
Také se tvrdilo, že všechno nejlepší vzniklo u nás a v Polsku nebo v historických Uhrách pod vlivem Německa nebo Itálie…
Ano. Málokdo si uvědomil, že třeba Veit Stoss svoji kariéru začal v jagellonském Krakově, dokonce tu působil dvě desetiletí. V Čechách dostali šanci umělci, jako byl řezbář Mistr IP nebo architekt Benedikt Rejt. Právě až v Praze se jejich talent rozvinul naplno a vytvořili tam svá nejslavnější díla. To nebylo ojedinělé. Na Slovensku a v Polsku se teď našly sochy Gerhaerta z Leydenu, největší osobnosti porýnské a vídeňské pozdní gotiky.
První výstava svého druhu
Podobná výstava o pozdní gotice a rané renesanci v Česku ještě nebyla. Europa Jagellonica, která bude zítra večer slavnostně otevřená v Galerii Středočeského kraje (GASK) je absolutní zázrak!
Sto muzeí a církevních institucí z celé Evropy zapůjčilo do Kutné Hory na 300 uměleckých děl, která dokumentují kulturní rozkvět v době 15. a 16. století na území dnešního Česka, Slovenska, Polska, Litvy, Chorvatska a Maďarska za vlády králů z dynastie Jagellonců. Výstava v ceně 25 miliónů korun je fascinující pro odborníky i laickou veřejnost.
Autorem uměleckého projektu je historik umění Jiří Fajt, který připravil už v roce 2005/2006 výstavu o umění Karla IV. pro Prahu a New York a v současnosti působí jako mezinárodní odborník v Lipsku a v Berlíně.
Společná česko-polsko-německá výstava bude v Kutné Hoře pro veřejnost k vidění od 20. května do 30. září, denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Také se pozapomíná na to, že Jan Polack, nejvýznamnější bavorský malíř kolem roku 1500, přišel do Mnichova z Polska a že otec Albrechta Dürera byl vynikající zlatník, který do Norimberka dorazil z jagellonských Uher. Takže i kutnohorská výstava ukazuje, že na dějiny umění střední Evropy se můžeme dívat z naprosto jiné perspektivy, než bylo dosud běžné.