Umění z kostiček Lego? Americký výtvarník Nathan Sawaya dokazuje, že to jde

Do kurátorského výběru se dostala více než sedmdesátka objektů: mezi nimi rozměrné sochy, lidské postavy v nejrůznějších pózách i interpretace antického umění, plastiky typicky protáhlého obličeje od Modiglianiho, Degasovy tanečnice nebo obrazů od Rembrandta či Muncha.

Právě Munchův Křik nebo notoricky známý portrét Whistlerovy matky posouvá Sawaya doslova do nové, trojrozměrné dimenze. Postavy totiž z plátna vyjmul a dal jim plastický objem.

„Rád používám lego jako umělecký prostředek, protože mě baví sledovat reakce návštěvníků na věci, které jsou vytvořené z něčeho, co oni velmi dobře znají. Každý může tvořit, i to je poselství mých výstav,“ myslí si Sawaya, původní profesí newyorský právník, který našel v legendární stavebnici zalíbení už jako kluk.

„Potřeboval jsem se po práci nějak odreagovat. Někdo chodí do posilovny nebo do baru, já jsem doma tvořil. Maloval jsem, tvaroval hlínu a experimentoval s legem. Zjistil jsem, že mě umění naplňuje mnohem víc než práce v kanceláři. Dal jsem výpověď, založil jsem si webové stránky a začal jsem dělat sochy na zakázku,“ prozrazuje umělec, který se netají tím, že se jako takzvaný lego umělec dokáže uživit mnohem lépe než coby průměrný americký právník.

Nejzajímavější je Sawayova volná tvorba, kdy trhá trup žluté postavě, simuluje plavání nebo „maluje“ portréty Jimiho Hendrixe a Andyho Warhola. Pro většinu dětských návštěvníků je největším trhákem šestimetrový skelet tyranosaura rexe. Na jeho vytvoření padlo šest měsíců práce a 80 tisíc kostek. A speciálně pro bruselské publikum poskládal do trochu hranatějšího tvaru místní turistickou atrakci, sošku čurajícího chlapečka Manneken Pis.

Přehlídka The Art of the Brick je putovní, televize CNN ji dokonce zařadila mezi TOP 10 celosvětových výstav. Brusel je do 21. dubna její první evropskou zastávkou, expozice se poté přesune do dalších metropolí. Podle organizátorů je ve hře také Praha.