Umění může být i v obýváku. Sběratel a designér spojili v Liberci interiéry a umění pod jednu střechu

Na prestižním místě, v těsném kontaktu s historickými budovami libereckého divadla a radnice, otevřeli unikátní platformu Cozy studio (z anglického cozy - útulný).

V opravdu útulném a příjemném prostoru si mohou návštěvníci vyzkoušet pohodlí sedacího nábytku, který vyrábí Šulcova firma, nebo otestovat designová svítidla či audio sestavy. Do prostoru jsou přitom zakomponovaná umělecká díla a v galerii vznikla opravdová galerie.

„Studio je zastřešením našich občanských aktivit. Je to vlastně kamarádšoft lidí, kterým v Liberci chyběla podobná kulturní platforma. Zjistili jsme, že se v mnoha věcech propojujeme a doplňujeme a že by bylo dobré dát tomu jedno konkrétní místo a jednoticí značku,“ vysvětluje Jakub Šulc.

Počátky příběhu společného útulného prostoru leží podle něj ovšem mimo centrum Liberce, na periferii města, v průmyslové zástavbě Kateřinského údolí, místa, kudy z Liberce vede silnice na Bedřichov a dál do Jizerských hor.

V areálu, kde kdysi sídlil národní podnik Interiér, našla zázemí truhlářská dílna a showroom interiérového designu studia Interier-O, v němž designér Jakub Šulc spojil síly s kolegou Ladislavem Dvořákem a truhlářem Radkem Opaleckým.

„Kateřinky vždycky byly průmyslovým údolím a v národním podniku Interiér dokonce pracoval otec a předtím i dědeček mého kolegy a truhláře Radka. Takže my jsme se původně vrátili do míst působení tohoto rodu nábytkářů,“ vypráví Jakub Šulc.

V Kateřinkách podle něj po čase začali hledat prostor, kde by mohli mít sklady. „K dispozici tam bylo jedno celé volné patro. My jsme ale tolik nepotřebovali a museli jsme přemýšlet, co s nadbytečným prostorem. A tak vznikl nápad na galerii výtvarného umění,“ vypráví Šulc.

Galerie dostala jméno Kunst Hala, ale trpěla tím, že byla na periferii. Velké návštěvy zažila jen při vernisážích. „A najednou se naskytl prostor v centru Liberce,“ vysvětluje Šulc.

Mezi ukázkami moderních interiérů už proběhla například výstava děl Michaela Rittsteina a Petera Angermanna, konaly se tu koncerty, autorské čtení i křest básnické sbírky. Teď se připravuje vystavení děl Milana Knížáka.

„Vždycky se mi líbilo propojovat výtvarné umění s interiérem. Nezdá se to, ale je to poměrně složité. Současní umělci, kurátoři a galeristé vyžadují čistý prostor pro prezentaci vrcholných děl. Když dáte obraz nad sedačku, tak ho podle nich degradujete. U nás prezentujeme umění čistě na galerii, ale zároveň tu nenápadně dáváme i podněty k tomu, že umění může být i v obýváku. Začíná to nést ovoce, daří se to prezentovat, lidé za námi chodí a žije to tu,“ těší Jakuba Šulce.