Článek
V dosavadním výčtu jsou perly, jako třeba: mluvím sprostě, opakovaně otvírám prázdnou schránku, zpívám u popelnic, čichám k prstům na ruce, děsím se čísla 13. Který zlozvyk odboural vás?
Těch dobrých jsou stovky. Třeba pán, který jí doma psí granule. Nebo děti, které jedí ještě neuvařené, syrové těstoviny. Přihlásila se i jedna holka s tím, že její maminka doma se psem mluví jako s dítětem. Plánuje s ním dovolenou, rozebírá s ním složenky i to, co půjde nakoupit. Neuvěřitelné jsou ale naše průzkumy v domovech pro seniory.
V čem?
Vždycky nám úvodem řeknou, zejména muži, že zlozvyky nemají. Jeden pán na sebe nedokázal prásknout nic, ale věděl o zlozvycích všech ostatních. Tak jsme šli ke stolu starších dam a ty mi během minuty o něm toho navykládaly... On jen pokrčil rameny s tím, že je to všechno pravda. Jiný muž se zase nechával ukecat sexem za účelem získání bytu. Přišel tak údajně o pár bytů.
Sama jste na stránkách Sbirkazlozvyku.cz prozradila několik vlastních špatných návyků. Na který jste obzvlášť hrdá?
Nejvíc na to, že říkám věci na rovinu.
Jak nápad celonárodně sbírat zlozvyky vznikl?
Letos je výroční 200 let narození Gregora Johanna Mendela. Všechny dosavadní projekty, které jeho osobu připomínají, se zabývají vědou. Dostala jsem za úkol Mendela a jeho obor zpopularizovat. Jenže jsem zjistila, že toho lidé o něm moc nevědí. Pátrala jsem po tom, kdo ve skutečnosti byl. Kromě toho, že křížil hrachy, byl meteorolog, včelař a zemědělec, tak byl také silný kuřák. Zbylo po něm několik propálených ubrusů. Přišlo mi to jako dobrý klíč.
K čemu přesně?
K tomu, že přes jeho zlozvyk vytvořím most k normálním lidem. Ti nemají vztah k vytváření pomníků, a tak jsem našla v rámci dědičnosti motiv, s nímž se setkáváme denně. Mendel byl zakladatel genetiky a objevitel základních principů dědičnosti, ale souvislost se zlozvyky při spílání, po kom si to děcko kouše nehty, vás hned nenapadne. Rozhodla jsem se vytvořit projekt, který by celorepublikově posbíral zlozvyky a pak by lidi na základě toho seznamoval. Za zlozvyky se nemusíme stydět. Spojují nás.
Bylo těžké přijít na způsob, jak lidi osmělit k otevřenosti?
Zpočátku člověka vyděsí, že má na sebe něco nabonzovat. Přišla jsem ale na způsob, jak to udělat zábavně v kolektivu stejně jako na internetu. S žáky se osvědčilo, že jsem nejprve něco práskla já sama na sebe a pak jsem se je snažila rozmluvit. Bývá to skupinová terapie. Geniální jsou malé děti. Píšou mi obyčejné věci, jako třeba, že snídají každé ráno u stejného stolu nebo že s nimi rodiče jezdí stejným autobusem.
Zlozvyky nás provázejí celým životem. Narazila jste na dědičnou souvislost?
V takzvané registrační kartě všech zlozvyků jsme zavedli kolonku, kde nám lidé odhalují vazby, od koho co zdědili nebo po kom co převzali. Mendel se tím zabýval u rostlin, já to řeším u lidí, aby přemýšleli, odkud se u nich ten zlozvyk vzal. Ty souvislosti tam skutečně jsou.
V druhé fázi chcete hledat mezilidské zlozvykářské vazby. Kdy ji spustíte?
Původní harmonogram jsme museli kvůli válce poupravit. Nepřišlo mi vhodné používat v té míře slovo zlo. Sběr zlozvyků by měl probíhat do podzimu a klasifikovat bych je chtěla, až budeme alespoň na čísle deset tisíc. Nejdříve na podzim představíme takzvanou Mendelovu tabulku zlozvyků a potom bychom chtěli pracovat na setkávání a vytváření různých příbuzenských vazeb. Ideální by byl příští ročník Mendel Festivalu.
Speciální kategorií je národní zlozvyk. Jaký zatím vede?
Asi ten, že Češi všemu rozumějí, že jsme takoví brouci Pytlíci. Jeden žák mi napsal krásnou formulaci, že nosíme ponožky Nike v botách Adidas. To mě hodně pobavilo. A pak mám skupinu zlozvyků, o které tvrdím, ať mi ji už raději nikdo nepíše: řízky a chování Čechů na dovolených.
Může se vám hodit na Zboží.cz.