Článek
V Albertině je do 5. května výstava Archiv snů, představující kresby, pastely a akvarely zakladatelů moderního umění.
Jeden z předních odborníků na toto období Werner Spies měl možnost vybrat z depozitáře pařížského Musée d’Orsay díla, která se běžně nevystavují. Papír totiž reaguje citlivě na světlo a podobné exponáty se mohou ukazovat jen příležitostně a za přísných podmínek.
Fantastické světy
Spies zvolil akvarely Cézanna a Maneta, pastely Degase a Redona, kresby Milleta a Renoira nebo karikatury Daumiera. V expozici převažují Francouzi, výjimečně najdeme pár Italů a Angličanů.
Do této vybrané společnosti z trezoru nejslavnějšího muzea zakladatelů moderního umění Spies zařadil také Alfonse Muchu a Františka Kupku - dokonce celou sérií děl. Kromě Renoira má Mucha největší kresbu celé výstavy - přípravnou skicu pro litografii plakátu pro Sarah Bernhardtovou.
Umění původem z Česka najdeme do 14. června i na výstavě Fantastické světy v Kunsthistorisches Museu, kde se představují nejlepší díla malířů, grafiků a řezbářů podunajské školy.
Šlo o uměleckou tvorbu reprezentující ve střední Evropě ranou renesanci, Dürerem a Cranachem počínaje a malířem Altdorferem konče.
Před turistickou sezónou si v Rakousku Česká republika nemohla přát lepší propagaci svého památkového bohatství
Z Adamova u Brna byla na vídeňskou výstavu zapůjčena část oltáře ze Světlé, což je asi nejvýznamnější ukázka brilantního evropského řezbářství první třetiny 16. století. Kdyby tam byl jen tento kus, byl by to sám o sobě zázrak.
Ovšem díky nám objevují Rakušané nejen světelský oltář, ale také osobnost sochaře, který svá díla podepisoval monogramem IP. Působil v bavorském Pasově, ale v Německu se zachovala jen jeho komorní díla. Velké zakázky měl zřejmě pouze v jagellonských Čechách.
Z Týnského kostela na Staroměstském námětí v Praze byl do Vídně přivezen sedmimetrový oltář Kristova křtu, který Mistr IP vytvořil jako své nejlepší dílo někdy v letech 1520-1530. Je to vlastně paradox - tento unikát evropského řezbářství je od 16. století v Praze, ale Češi si ho mohou v klidu a v dokonalém osvětlení prohlédnout až nyní ve Vídni.
Dobrá propagace
Pražská Národní galerie půjčila do Vídně od Mistra IP také oltář ze Zlíchova, další skvost umění podunajské školy. O dokonalé vyznění výstavy se postarala i Alšova jihočeská galerie na Hluboké, která do Rakouska přivezla sv. Trojici od Mistra žebráckého Oplakávání, sochaře působícího v Českých Budějovicích.
Až na této výstavě lze dát plně za pravdu německému historikovi umění Christianu Salmovi, že jihočeské dřevěné sousoší sv. Trojice patří k tomu nejlepšímu, co tehdy v regionu Podunají vznikalo.
Díky českým zápůjčkám bude po výstavě Fantastické světy každý z návštěvníků vyslovovat jména Mistr IP a Mistr žebráckého Oplakávání se stejnou úctou, s jakou se dosud vyslovovala jména Dürera nebo Cranacha.
Před turistickou sezónou si Česká republika nemohla v Rakousku přát lepší propagaci svého památkového bohatství.