Článek
Z Haringova desetiletého tvůrčího období jsou v Českém Krumlově k vidění litografie, lepty, sítotisky i knižní ilustrace pro jeho kamaráda, spisovatele beat generation Williama S. Burroughse. Vedle barevné abstraktní série Čokoládový "Buddah" neuniknete jeho klasickým motivům s tak charakteristickou silnou černou linkou (připomínající africké lidové umění nebo styl australských aboriginců), jako jsou lidské postavy, štěkající pes, batole, UFO, falické symboly.
Součástí výstavy jsou také fotografie, několik předmětů ozdobených jeho rukopisem a práce pětice mladých newyorských umělců. Přestože sudičky nenadělily Haringovi příliš pozemského času (zemřel ve 31 letech), už jako mladý se díky své tvorbě stal kultem. Ve své době se vypracoval (stejně jako jeho vzor, kamarád Jean-Michel Basquiat, tvořící graffiti art) do pozice uznávaného umělce, a to vedle takových ikon - svých přátel - jako byli "král pop-artu" Andy Warhol, provokatérka Madonna, Yoko Ono či Timothy Leary.
Haring zastával názor, že umění patří každému, a ne pouze vybrané elitě, proto ho také uchvátila ulice. Na jeho kresby a malby lidé mohli narazit všude - na chodnících, zdech, reklamních plochách v metru. Vytvářel také instalace, maloval na auta, hodinky, trička, lidská těla, hračky i kola. Svým dílem dodával velkoměstu, zvanému The Big Apple, charakteristický "haringovský" punc.
Berlínská zeď
Postupně ale ulice opouštěl a vyměnil je za čtyři uzavřené stěny. "Přestal jsem kreslit v metru, protože moje kresby mizely. Byl jsem stále známější a cena za mé obrazy stoupala. Lidé mé obrazy začali vyřezávat z panelů a prodávat je," říká v autorizované biografii Johna Gruena. Založil si proto v roce 1986 v Soho vlastní obchod Pop Shop, který se stal povinnou zastávkou nadšených milovníků umění z celého světa. V témže roce dostal také nezvyklou nabídku, dle svých slov "nejlepší věc roku 1986", pomalovat Berlínskou zeď v Západním Berlíně.
"Když jsem tam přišel, stala se z toho neuvěřitelná mediální událost. ...Rozhodl jsem se, že namaluju propletený řetěz z lidských postav, které budou spojeny za ruce a nohy - řetezec má znázorňovat jednotu lidí proti záměru zdi," řekl ke svému nadměrnému dílu v barvách německé vlajky.
Haring se nikdy netajil svou homosexuální orientací, holdování drogám a vůbec nevázaným životem té doby, který si ale postupně vybíral svou daň. New Yorkem obcházela neznámá, o to zákeřnější nemoc napadající imunitní systém. Zemřel v roce 16. února 1990, dva roky po nákaze HIV. O jeho tvorbě i životě můžete více najít na www.haring.com.