Článek
Událost jako taková nemá v Ostravě obdoby a je namístě konstatovat, že si internetový portál Ostravan.cz na svá bedra vzal úkol nelehký. Ceremoniálu cen předcházela setkání odborných komisí, diskutujících o širších, posléze užších nominacích, a to v mnoha uměleckých oborech.
Celkově hovoříme o šestnácti hodnocených kategoriích, a to napříč různými žánry – od populární i artificiální hudby přes literaturu, herectví, výtvarné umění, taneční umění až po operní a muzikálové pěvectví. Mezi oceněnými zmiňme kupříkladu klavíristu Lukáše Vondráčka, populární zpěvačku Vladivojnu La Chia, muzikálovou pěvkyni Martinu Šnytovou, tanečníka Reie Masatomiho, spisovatele Jaroslava Žilu (in memoriam), karvinský pěvecký sbor Permoník, výtvarnici Hanu Puchovou, operní pěvkyni Slezského divadla Opava Barboru Řeřichovou, operního pěvce Svatopluka Sema nebo herečku Pavlu Dostálovou.
Předáváním cen po celý bezmála tříhodinový večer slovem provázelo duo Lada Bělašková a Lumír Olšovský. Nutno dodat, že vedle pohotového moderátora dámský protějšek působil místy až příliš rozpačitě.
Naproti tomu udílení cen podtrhl vyvážený program, v němž se představili hudebníci, zpěváci, herci nebo tanečníci výrazně spjatí s regionem, byť jejich umělecký vzrůst často dávno tyto břehy překračuje.
Mezi oceněnými byla i Vladivojna LaChia.
Za nejzdařilejší lze považovat vystoupení houslového virtuosa Jiřího Vodičky, který suverénně a zejména divácky efektně předvedl Paganiniho technicky náročné Capriccio. Návštěvníky svým hereckým vystoupením velmi dobře pobavili ostřílení ostravští bardi Vladimír Polák a Jiří Sedláček. Taneční pár Národního divadla moravskoslezského – Barbora Šulcová (jedna z oceněných) a Stéphane Aubry – představil precizní baletní práci plnou situační komiky.
Mezi zpěváky přesvědčivě zapůsobil Tomáš Savka. Jeho vystoupení převýšilo poněkud rozpačitý úvod Martina Chodúra, u něhož utrpěla hlavně dikce. Ze ženského elementu vyzdvihněme výkon operní divy Evy Dřízgové-Jirušové, která představila písně z tvorby Eduarda Dřízgy a Klementa Slavického. Za zmínku ovšem stojí také její pokračovatelka a studentka Patricia Janečková, jež zaujala původní písní Ennia Morriconeho. Skladba v českém vydání známá pod názvem Jednoho dne se vrátíš byla pietní vzpomínkou na Věru Špinarovou.
Během večera proběhla i pocta Věře Špinarové.
Nejvíc radosti na tváři vykouzlil první ročník frýdecko-místeckému Davidu Stypkovi. Ten si odnesl sošky dokonce tři, a to za kategorie interpret roku, píseň roku a kapela roku. V programu rovněž vystoupil se svým bandem, sborem Permoník a obzvláště po boku půvabné Ewy Farné, k níž upínalo pozornost nejedno oko diváka jakožto k hlavnímu atributu, proč „doposud neznámé ceny“ Jantar navštívit.
Celý koncert završilo vystoupení Permoníku. V poněkud netradičním nastudování sbor předvedl variace na nejspíš nejznámější goralskou lidovou píseň Za lasami, za gorami, za dolinami.
Pořadatelé dokázali, že se s akcí takto velkého rozměru umějí vyrovnat. Večer působil celistvě, přirozeně a nesl s sebou dávku umělecky hodnotných i humorně kvalitních vystoupení. Událost má veliký potenciál a dala tušit, že ony „doposud neznámé ceny“ budou již následujícího roku událostí vyhledávanou, jelikož svoji diváckou základnu si zaslouženě našly již letos.