Hlavní obsah

U politiků jsem hrdý pouze na setkání s Havlem, píše v knize Keith Richards

Legenda rock’n’rollu, tzv. nesmrtelný kytarista a zakladatel kapely Rolling Stones Keith Richards ve své životopisné knize Život (Life) popisuje dramata a peripetie svého skandály prodchnutého života a líčí zde historky spojené s alkoholem, drogami, tvrdou muzikou a slávou.

Článek

Zavzpomínal i na legendární porevoluční koncert na pražském Strahově v roce 1990 a na setkání s prezidentem Václavem Havlem, jehož pokládá za jediného politika, se kterým se setkal a je na to hrdý.

Eskapády Richardsovi již na začátku 70. let vynesly místo v seznamu týdeníku New Musical Express deseti rokenrolových hvězd, kterým hrozí úmrtí.

Zhruba na pěti stech stránkách knihy vydané nakladatelstvím Ikar se sedmašedesátiletý hudebník nevyhýbá celoživotním potížím s drogami a alkoholem, když už první kapitola knihy přeložená Alexandrou Fraisovou má podtitul: „Ve které mě policajti nechali zajet ke krajnici v Arkansasu při našem americkém turné v roce 1975 a následoval distanc.“

V knize se vrací i k proslulému pádu z palmy, kvůli kterému musela být před pěti lety zrušena část turné Rolling Stones včetně koncertu v Brně. Nechybí ani komentář k prvnímu koncertu Rolling Stones v Praze, kdy se v roce 1990 setkali i s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, o němž Richards píše, že „je to jediný politik, u kterého jsem hrdý, že jsem se s ním sešel“.

"Popel svého otce jsem si nešňupl"

V publikaci, jejímž spoluautorem je novinář ze Sunday Times James Fox, hovoří Richards o své fascinaci rokenrolovou hudbou, poslechu Radia Luxembourg, brigádě v obchodech, první kytaře od matky Doris, studiu na umělecké škole i setkání s dalšími členy Rolling Stones. „Když nasednete do vlaku s klukem, co má Rockin´at the Hops od Chucka Berryho z Chess Records a The Best od Muddy Waterse pod paží, do noty si padnout musíte,“ vzpomíná na první setkání s Mickem Jaggerem, s nímž vytvořil proslulou skladatelskou dvojici přezdívanou Glimmer Twins (Blyštivá dvojčata).

Kniha si všímá i rozporů mezi těmito osobnostmi, stejně jako tragického osudu původního lídra a kytaristy Rolling Stones Briana Jonese, který byl v roce 1969 nalezen utopený v bazénu ve svém domě. „Brian na acidu byl jako odjištěný kanón,“ podotýká Richards.

Dále vzpomíná na zrod nesmrtelných skladeb jako Jumpin´ Jack Flash, Satisfaction či Honky Tonk Woman, vztah s Beatles a dalšími konkurenty a přáteli z branže, seznamuje se svým pohledem na personální změny v kapele a jejich pozadí, popisuje množství žen, které prošly jeho životem. Vyvrací také některé údajné fámy, například, že si měl šňupnout i část popela svého zemřelého otce smíchaný s kokainem.

Na vavřínech odpočívat ještě nechce

„Hrát blues je jako osvobodit se z vězení těch sevřených čar s notami nacpanými k sobě jako trestanci,“ vyznává se ze svého vztahu k hudební improvizaci.

Kniha nabízí fotografie z rodinného alba, záběry prvních koncertů, snímky od různých soudů, kde byli Rolling Stones častými hosty, kolegů z jeho projektu X-Pensive Winos nebo společné foto s hercem Johnnym Deppem, s nímž si zahrál v Pirátech z Karibiku.

Rodák z britského Dartfordu je spoluautorem hitů Rolling Stones i zpěvákem ve skladbách jako Happy, Memory Motel, All About You či This Place Is Empty. Spolupracoval s umělci jako Tom Waits, Bono a The Edge z U2, Jimi Hendrix nebo Aretha Franklinová. Vydal mnoho nahrávek s Rolling Stones, loni výběr ze své sólové kariéry Vintage Vinos.

„Mohl jsem odpočívat na vavřínech. Za života jsem rozvířil dost vod a teď už můžu jenom žít a koukat se, jak si s tím poradí ostatní. Ale to slovo ‚odpočinek‘. Nemůžu jít na odpočinek, dokud nepadnu. Tak už to s námi starci je,“ konstatuje v závěru své životopisné knihy.

Související témata:

Výběr článků

Načítám