Článek
Čím vás zaujal Jakub Krčín z Jelčan? Jak jste se k němu vlastně dostal?
Posledních dvacet let si vybírám témata svých knih podle archivních pramenil. Obyčejně je to tak. že mě v archivu zaujme frekvence dokumentů k nějaké kauze či osobnosti, ať to byla kriminalita, sex, či osud kdysi slavné zlodějky Johany Peřkové. To vše na mě ukázalo svým pomyslným prstíčkem a poprosilo: vezmi si mě...
A když jsem pracoval na knize o třeboňských sedlácích v 17. století, s přesahem o pár dekád nazpět, narazil jsem na Krčínovy dopisy. Mimochodem měl hnusný škrabopis. Psal česky a do kopce, a musel psát rychle, jak jej myšlenky napadaly. Takový byl začátek mé cesty za Krčínem.
Ví se něco o jeho rodině a původu?
Krčínové pocházeli z Kolína nad Labem. Nejstarší, stejnojmenný Jakub Krčín, je zachycen v roce 1494 jako hazardní hráč. Hrál s několika tamními měšťany kostky, což bylo v té době alespoň v Kolíně zakázané. Jinak to byl zámožný člověk, sladovník, obchodoval s obilím. Měl dům na náměstí. Podnikání se zemědělskými produkty jej táhlo z města na venkov.
Krčínův otec Jiří se usadil ve vsi Polepy v blízkosti Kolína, žil tam i Jakubův bratr Jan. Venkov byl tehdy velmi přitažlivý pro agrární podnikání. S A tento rod nižších šlechticů opustil tedy dům na náměstí královského města a přesunul se do selského dvorce... Nebylo to nic dehonestujícího.
Prý se dostal do služeb Rožmberků tím, že zachránil jednu z rožmberských dam, když spadla z koně...
To je mýtus. Krčín jako dvacetiletý mladík začal sloužit u Trčků z Lípy ve východních Cechách na jejich panství Veliš. A jeden z Trčků se znal s mladým aristokratem Vilémem z Rožmberka a Krčina mu dohodil. Upozornil jej na jeho schopnosti. Je zajímavé, že Jakub Krčin a Vilém Rožmberka se narodili ve stejném roce a jejich vztah, jakkoli byl profesionální, byl touto skutečností možná poznamenán. Prostě byli to vrstevníci - i když jeden byl druhým mužem ve státě a druhý rodem měšťan se šlechtickým titulem.
Jakub Krčín proslul jako architekt jihočeských rybníků. Čím byly jeho rybníky nové? Lišily se něčím od rybníkářství v Čechách, Německu nebo Rakousku?
Já myslím, že koncentrací rybníků v jednom regionu. Vždyť na Třeboňsku se jedná o stovky vodních děl. Jejich nemalé množství bylo propojeno Zlatou stokou. Něco podobného měli ovšem již Pernštejnové v Polabí a o pár desetiletí dříve. Ale odlišnost byla ve velikosti projektů. Krčín budoval některé opravdu veliké rybníky, za všechny uvádím Svět a Rožmberk. Často také podstatně rozšiřoval i starší vodní díla.
Historik Jaroslav Čechura, profesor, který si nepotrpí na okázalost a je velkým obdivovatelem skupiny Beatles.
Rybníky sloužily k chovu ryb. Jak to, že o ně byl u Rožmberků takový zájem?
To bylo dáno odlišnou skladbou stravy v raném novověku. Na šlechtické stoly přicházelo velké množství zvěřiny, ale také zpěvného ptactva, třeba dlasků. Ti se konzumovali doslova po stovkách. Pak se jedlo hlavně maso hovězí, nikoli vepřové či skopové. Výčet oblíbených poživatin doplňovaly právě ryby.
Krčín sám měl rád a doporučoval tučné kapry. Asi by nám dnes nechutnali, byli by to takzvaní bahňáci. Masově se pojídaly i říční ryby, od pstruhů po okouny. Vilém z Rožmberka miloval pstruhy, ale také uzené kapry. V Krčínově době například žili ve Vltavě běžně lososi a parmy.
Z Čech se ryby i vyvážely?
Vývoz byl kolem roku 1600 značný. Přesné objemy se nedají zjistit, protože ryby se prodávaly na kusy. A většinou se s nimi obchodovalo takříkajíc na dluh. Přijel obchodník z Pasova, nakoupil třeba za 100 kop, což byla hodnota 10 krmných volů. Až ryby prodal, pak zaplatil. Jistě, někteří tak neučinili. Ale už tehdy byly možnosti, jak z nich dluhy vyrazit. S třeboňskými kapry obchodovala řada měšťanů, ale také venkovanů. To byl důležitý přivýdělek.
Pracoval Jakub Krčín s možností povodní? A co s tím konkrétně dělal?
On je jistě dobře vnímal, když mu v 80. létech 16. století poškodila velká voda rozestavěný rybník Rožmberk či Novou řeku, což byl umělý kanál na Lužnici. I velký Krčín musel počkat, až voda opadne, a pak začít odstraňovat škody.
Dalo se z dokumentů zjistit, jakou měl Jakub Krčín povahu?
Byl samotář, se schopností velké sebeironie. Do velké míry to bylo v důsledku jeho značných, až mimořádných manažerských schopností. Jeho podřízení se jej báli. Byl vůči nim tvrdý a nekompromisní. Klidně je nechal zavřít, když něco pokazili. Na domlouvání moc nevěřil.
Kde jste sháněl nejvíce archivních materiálů? Studoval to někdo před vámi?
Kdo by si představil, že stačí přijít do archivu a dostane karton s Krčínovými papíry, ten by se mýlil. Problém je, že dopisy stejně jako další písemnosti nejsou pohromadě, ale rozptýlené v řadě archivů, stejně jako fondů. Základ je v legendárním třeboňském archivu, což je jeden z nejvýznamnějších středoevropských archivů vůbec. Je ovšem třeba vedle toho navštívit i dvě třeboňské pobočky v Českém Krumlově. Tam je obrovské množství písemností, ale musí se hledat, hledat.
Takto vypadaly dopisy Jakuba Krčína z Jelčan: měl škrabopis, psal do kopce a rukopis je špatně čitelný.
Je to jako jehla v kupce sena, ty Krčínovy papíry. Bylo několik historiků, kteří se pokusili zachytit život velkého rybníkáře, třeba Alois Míka či Josef Haubelt. Ti ale nešli v hledání archiválií tak do hloubky.
Kde Jakub Krčín bydlel a jaké byly jeho majetkové poměry?
V Českém Krumlově dostal jeden dům k užívání od Viléma z Rožmberka, druhý vyženil se svou první manželkou, další dva si později pořídil v Třeboni. Postupně si dokázal postavit dva zámečky. Nový Leptáč stál poblíž zámku Kratochvíle na Netolicku, je dávno zbořen. Druhý stojí dodnes v Křepenicích nedaleko Sedlčan.
Krčín byl dvakrát ženatý. Poprvé si vzal babu, jak sám tvrdil, o mnoho let starší zámožnou vdovu Dorotu Slepičkovou. Podruhé mladou Kateřinu Zelendarovou, dceru hejtmana v Jindřichově Hradci. S druhou manželkou měl šest dcer, z nichž pět se dožilo dospělosti. Všechny dcery dostaly docela vysoké věno. Takže si žil docela dobře.
Napsal jste úspěšnou a čtivou knihu Sex v době temna. Byl by v ní Jakub hrdinou? Prý si potrpěl na starší ženy?
Myslím, že by tu nalezl své místo. Ale ne v honbě za staršími ženami! To určitě ne. Jsou náznaky toho, že byl velkým milovníkem žen stejně jako alkoholu. Slavný rožmberský historik a knihovník Václav Březan o něm napsal, že byl velký „frejíř“, tedy něco jako záletník, sukničkář. Úspěch u žen určitě měl.
Jak se proměňoval jeho vztah k Rožmberkům? Prý s Petrem Vokem moc nevycházel. Proč a v čem došlo ke konfliktům?
Máte pravdu. Zatímco se starším Vilémem spolupracoval produktivně skoro třicet let, mladšího a v mládí marnotratného Petra Voka tak nějak nemusel. Jejich vzájemná korespondence není velká, ale mladší z posledních Rožmberků žádal jen peníze. A Krčín dobře věděl, kudy utíkají velké peníze těchto velmožů. Proto také opustil služby pánů z Růže dříve, než se stal Petr Vok vladařem. Ač to jistě nebyl jediný důvod, chtěl přece jen také hospodařit na svém.
V současné době nám hrozí sucho - je dílo Jakuba inspirativní i pro dnešek?
Určitě. Kupodivu ale také v opačném gardu. Vzpomeňme na povodeň 2002, tehdy velký rybník Rožmberk hodně pomohl a zadržel hodně vody. Kdyby toho nebylo, bylo by zaplavení hlavního města ještě více katastrofické. A to jej Krčín naplánoval asi tak dvakrát tak veliký, než je. A houšť rybníků na Třeboňsku, to je jistě výtečný lék proti suchu.