Článek
Pro táborskou výstavu připravil kolekci černobílých portrétů osobností a figur ze svých děl. Každý je opatřen jednoslovnou popiskou, jménem, která slouží jen jako určitá nápověda. Ten, kdo zná například komiks Alois Nebel a jeho filmovou podobu, může na stěnách identifikovat tváře Terezy Voříškové, Marie Ludvíkové nebo Karla Rodena.
Důležité je především vidět originální Švejdíkův výtvarný rukopis. Své technologii říká kratochvilné vystřihovánky a často uvádí, že se nechal inspirovat lidovou tvorbou rodného Jesenicka. Její podstatou je vrstvení několika rovin přes sebe. Na základní bílé ploše kontrastní černé linie vytvářejí lidskou tvář. Někde se blíží skutečné originální osobnosti (Alois Švehlík), jinde se vizualita obrazu posouvá až k surrealismu a kubismu.
To je patrné především u portrétu spisovatele Franze Kafky. Jeho typické rysy výtvarník téměř kubisticky zdeformoval a na obličej mu doslova nalepil jedenáct očí. Jako by nám tím chtěl naznačit, že spisovatel, neprávem považovaný za autora pro snoby, viděl mnohem dál, než si myslíme.
Nejkrásnějším portrétem je ten, který výtvarník nazval Terez a byl inspirován herečkou Terezou Voříškovou. Ušlechtilá a hrdá i křehká dívčí tvář je lemována květinami a rostlinami. Trochu připomíná Botticelliho obraz La Primavera či královnu nebes.
Švejdík umí do portrétů dostat několik výrazových poloh. A dokáže to v podstatě jednoduchou výtvarnou formou. Stačí mu jen černá i bílá barva a jednoduché tvary. Přesto tváře jím zobrazovaných lidí mají plasticitu, vystupují do prostoru a jejich oči se na nás nestále dívají.
Může se vám hodit na Zboží.cz: