Šéf ČT Souček: Když se nezvýší poplatky, stáhneme počet kanálů na tři

Před rokem, když jste k 1. říjnu 2023 nastupoval na místo generálního ředitele ČT, jste považoval za nevyhnutelné zvednout po letech televizní poplatky. Vláda to má i ve svém prohlášení, nyní to však vypadá, že se to zaseklo. Kde?

Myslím, že v tuhle chvíli je šance, že minimálně druhé čtení toho zákona doběhne do konce letošního roku. Takže flintu neházím do žita. Koalice několikrát zopakovala, že je to pro ně klíčová položka s ohledem na důležitost svobody médií v celém společenském systému. Věřím, že tuhle prioritu nepustí k vodě.

Přesto mluvíte o rozpočtu na příští rok, kterému říkáte Armageddon, a rušení tří televizních stanic, když se poplatky nezvýší…

Rozpočet zvaný Armageddon ještě není rušení tří televizních kanálů. Je to verze rozpočtu, kterou dostala Rada ČT, která si už dřív vyžádala scénář krizového vývoje, co se bude dít po lednu 2025. Pokud jsem mluvil o zániku tří kanálů, tak to byla odpověď na to, co budeme dělat, když se poplatky vůbec nezvednou.

O které programy by šlo?

V prvním období máme namodelované rozpočty pro všech šest kanálů, které teď jsou. Pokud ale bude zřejmé, že tady není vůbec vůle s těmi poplatky hnout, musíme najít model fungování ČT do budoucna. Zůstaly by ČT1, ČT2 a ČT24. V úvodním období ale musí zůstat i ČT sport, právě proto, že jsme smluvně zavázáni na nákup řady sportovních práv.

Co by případné rušení znamenalo?

Musíme jednat se zákonodárci. Reálná hodnota televizního poplatku oproti roku 2008, kdy byla částka 135 korun zavedena, spadla někam ke 42 korunám, což je třetina, jak byl nastaven.

Pokud tedy ke zvednutí nedojde…

Tak se musíme bavit o novém zákonném zadání pro ČT. Rozhodně to není otázka pár měsíců.

Když to současná koalice nestihne, tak šance, že by to udělala ta nová, je výrazně menší…

Z toho, co zaznívá od současné parlamentní opozice, a s ohledem na to, jak se vyvíjí volební preference, tak ta debata bude rozhodně komplikovanější než s vládou, která si to dala sama do programového prohlášení.

Postupují Česká televize a Český rozhlas nějak koordinovaně? Návrh na zvýšení se týká obou institucí. Přitom se objevila jakási antikampaň soukromých rádií proti navýšení. Překvapilo vás to? A budete se nějak bránit?

ČT soukromým rádiím v Česku nemá co nabídnout. My jsme jednali s naší částí audiovizuálního trhu, se soukromými televizemi. Výsledkem jednání je velmi dobrý, rovnovážný stav, na kterém jsme se shodli.

Takže na audiovizuálním trhu máte podporu pro zvýšení poplatků?

Byli jsme schopni se dohodnout na parametrech veřejné služby, které uklidnily zbytek toho trhu. Navýšení poplatků akceptovali a veřejně nekritizovali.

A rozhlasu se to podle vás nepodařilo?

Nevím, jak probíhá debata mezi Českým rozhlasem a Asociací soukromých rádií. Ale vzhledem k té kampani, tak ta situace asi takto konsolidovaná není.

Může to být i důvodem, proč se navýšení poplatků takto zabrzdilo?

Jeden z těch důvodů, proč třeba někteří poslanci o tom chtějí ještě víc debatovat, to může být.

Vy nemáte signály třeba z ODS, že by vám to nechtěli schválit třeba proto, že jste jim nesplnil něco, co jste jim slíbil?

Ne. Jednak jsem ODS nic neslíbil, takže jsem neměl co splnit. Ani signály, že by vláda vedená premiérem za ODS couvala v tomto ze svého programového prohlášení, nemám.

Jak se vy osobně i ČT chystáte na to, že by tady mohly dopadnout volby vítězstvím opozice? Když se podíváme vedle na Slovensko, nemáte strach z podobných útoků na svobodu veřejnoprávních médií i u nás?

Samozřejmě že přemýšlím o tom, proč na Slovensku došlo k tomu, k čemu tam došlo. Jsem však přesvědčený, že slovenský scénář nás nečeká. Kritická pozice některých současných parlamentních stran vůči ČT je méně vyhrocená.

Pozoruji, že se na Slovensku stále ještě nepodařilo zvolit novou mediální radu STVR, takže tam není ani ustaven nový generální ředitel té společné rozhlasové a televizní instituce. ČT tam nemá teď partnera. Jsem přesvědčený, že tento scénář Českou republiku nečeká.

Ale inspirace na Slovensku a v Maďarsku se pro některou naši opozici úplně nabízí…

Ani vývoj za předchozí vládní koalice u nás nebyl tak překotný jako to, co se dělo v Maďarsku a Polsku. Oba tyto státy měly mediální systém výrazně vychýlený od pozice nezávislého veřejnoprávního vysílatele, jakou má stále Česká televize. Jak se bavím se členy mediálního výboru i z opozičních stran, tak nemám pocit, že směřujeme ke slovenskému modelu.

Proč si to myslíte?

Daří se nám věci vysvětlovat a nemám pocit, že bychom nenacházeli konsenzus na tom, co je úkol veřejnoprávních médií. Hlavně nechci předjímat, jaký bude za rok výsledek sněmovních voleb. Ale pokud by se z ČT mělo stát státní médium, tak já u toho určitě jako generální ředitel nebudu.

Co vám současná opozice vytýká?

Říkají, že jsme provládní televize, ale totéž občas slyším od některých koaličních politiků, kteří mají pocit, že ČT dává výrazně více prostor opozici. Když si děláme analýzu vyváženosti, ani jeden z názorů se nepotvrzuje.

Dění na Kavčích horách rozbouřila vaše příprava Charty pracovníka ČT, jak jste to sami pracovně nazvali. V pondělí jste měli setkání v kinosále, kde byla spousta zaměstnanců televize, kteří z toho mají obavy. Proč to zavádíte a co si od toho slibujete?

Vzniká to proto, že etické požadavky na pracovníky ČT jsou roztříštěny do celé řady norem. Zákonu o ČT, v Kodexu ČT, ve statutu, v několika interních normách. Nám šlo o to, že věci v té chartě jsou klíčové, i proto, aby ČT byla vnímána jako nezávislá a nestranná instituce.

Druhý důvod je, že řada předpisů, které se zabývaly parametry výkonu práce v ČT, vznikala před dvaceti a více lety.

A ta charta nyní nahradí Kodex ČT?

To nemůže. Kodex je norma, kterou schvaluje Sněmovna, dává základní parametry, v jakých mantinelech se ČT má chovat. Ale jsou tam věci, které se za dvacet let vyvinuly. Jako třeba sociální sítě. My jsme zpracovali materiál, který je aplikací kodexu na podmínky roku 2024.

Takže teď bude platit třicetistránkový kodex, k tomu bude platit asi desetistránková charta…

Charta nemá deset stran, myslím, že tak šest.

A tím vším se ti novináři ČT teď budou muset řídit?

Ne, stačí jim ta charta, protože v té všechny etické požadavky kodexu a statutu ČT jsou soustředěny na jedno místo, proto to vzniká.

Vy jste měly nějaké problémy s chováním novinářů ČT?

Ano, jisté problémy se daly zaznamenat.

Vám přerostly dvě tři osobnosti Kavčí hory a kvůli nim se zavádí nějaké nové normy pro další stovky lidí?

Jedna z věcí je, jakým způsobem si některé známé tváře ČT vyřizují věci, které by se měly řešit uvnitř, přes jiná média. Současně je řada věcí, které se týkají sociálních sítí, aniž by se jednalo o přebujelé ego lidí. Neuvědomují si, že když se zapojují do nějakých debat na sociálních sítích nebo když publikují názory na žhavá témata, tak ČT vystavují pochybnostem o jejich nezaujatosti. Současně totiž televize jako médium tatáž témata reflektuje a je v jejím bytostném zájmu, aby nebyla zpochybňována jako nezávislá.

Pamatuji, že platilo vždycky pravidlo: nepište a neříkejte nic, co byste si nedokázali obhájit, že jste odvysílali…

Ano, v kodexu je napsáno, že se to týká vyjádření pro jiná média. Ale to je i jeden z důvodů, proč charta vzniká, aby se to týkalo i sociálních sítí.

Většina zaměstnanců ČT podle mne i chápe, že se nemá vyjadřovat na facebooku třeba k politickým věcem. Bude si muset moderátorka nechat schválit třeba i rozhovor pro společenský časopis od vedení ČT?

Pokud se bude bavit o tématech, která souvisí s ČT, tak ano. To je běžné i v jiných institucích.

Toto bylo už dříve?

Většina lidí to respektovala, pár jich tomu nerozumělo. Komunikační pravidla, která jsou v té chartě, vůbec nejsou v ČT nová. Platila od roku 2012 a zavedl je tehdy generální ředitel Petr Dvořák. Během covidové krize ale nebyla prodloužena jejich účinnost, takže ČT nyní takové pravidlo nemá.

Někteří kritici charty mají pocit, že je to novinářský náhubek…

Odmítám, že jde o cenzuru. V žádném případě ne. Charta vůbec neřeší vlastní výkon práce pro ČT. Netýká se toho, jaká témata, jakým způsobem, s jakou nezávislostí novináři ČT zpracovávají pro vysílání ČT. Tam jde o pravidla vyjadřování při dotazování jiným médiem. Charta se vůbec netýká žurnalistické profese.

Chápete, proč to vašim lidem vadí?

Nejsem si jistý, jestli je to nedorozumění, spíše je to záměrná dezinterpretace textu charty.

My se bavíme o tom, kdo může za instituci ČT mluvit navenek. A to si hlídá každá instituce, protože není možné mluvit třiceti různými hlasy.

V jaké fázi její přípravy jste?

Práce na chartě není žádná moje osobní iniciativa. Započala už na začátku tohoto roku a pracovní skupinu vede Michal Fila, šéf divize korporátních služeb. Postupně se ta skupina rozrůstala o personalisty, právníky, interní audit. Text vznikal s výrazným využití materiálů asi dvaceti dalších kodexů evropských veřejnoprávních institucí včetně BBC. Ve chvíli, kdy jsme měli nějaký základní materiál, tak jsme ho posílali dalším odborníkům. Pak se ozvala odborová organizace. Teď čekáme na finální připomínky odborů a bude debata ve zpravodajství.

Kritici říkají, že některé formulace v chartě jsou moc vágní.

Psali ji právníci, norma nemůže být vždy úplně konkrétní. Řeknu to na konkrétním případu, myslím, že bude dost srozumitelný. Do té normy není možné napsat, že moderátor ČT se nemůže stát kampaní ve prospěch třeba konkrétního státu, který je předmětem aktuálního společenského diskurzu. Ať je to Ukrajina, Izrael, Palestina apod. ČT je tady od toho, aby přinášela informace a divák si na základě těch informací utvářel názor sám. Není úkolem tváří ČT, aby se přikláněly na jednu či druhou stranu. Ale do té normy je třeba napsat tu formulaci obecněji, aby platila, i když se změní témata.

Jde o to, že jeden váš moderátor moderoval akci státu Izrael?

To za platnosti této charty by byl problém.

A teď to problém není?

Teď to problém je taky, protože Kodex ČT říká, že pracovníci ČT se musí vyhnout byť jen vzniku pochybnosti o konfliktu zájmů. Ta charta vzniká právě proto, aby mluvila jasnějšími slovy. Je psána, aby se nedala ohýbat.

Kdo to bude pískat, když dojde k nějakému sporu?

Tak jako každé jiné porušení pracovní kázně. Bude to pracovněprávní interní norma jako každá jiná. Takže prvně přímý nadřízený, pak to postupuje v hierarchii.

Proč to podle vás redaktorům nejvíce vadí, šlo to z pondělní debaty poznat?

Nevím, co je pravá příčina zjitřených emocí tady. Ale je to jistě i to, že ČT je právě kvůli nenavýšení poplatků vystavena obrovskému existenčnímu tlaku. Lidé jsou hodně znejistěni, co bude dál. V rámci otevřenosti se netajím tím, že pokud poplatky neprojdou, tak to znamená nejenom redukci tvorby, ale i redukci počtu zaměstnanců. Nevyvolává to dobrou atmosféru. Bojí se o budoucnost, a když zavádíme něco, co někdo označuje za náhubek, tak emoce se jitří ještě více. Věřím, že debata z konkrétními lidmi ze zpravodajství přispěje k tomu, že otupíme hroty. Budeme to doplňovat i o to, kdy se má třeba ČT svých lidí zastat.

Není jedním z těch důvodů nedůvěry v chartu to, že některé vaše kroky za poslední rok mohou vypadat jako komfortní vůči politikům? Třeba skončil pořad 168 hodin, který řadu politiků rozčiloval…

U 168 hodin jsem byl kritizován, že končí výkladní skříň investigativní žurnalistiky. U agentury, která sleduje kvalitativní parametry našeho vysílání, jsem si zadal analýzu, kolik z reportáží odvysílaných ve 168 hodinách od ledna 2023 do června 2024 byla investigativní publicistika. V loňském roce tři procenta, v letošním roce jedno procento.

Byl to ale publicistický pořad výrazné osobnosti s jasným názorem a byl nahrazen klasickou talk show…

Nebyl nahrazen…

Je ve stejném čase na stejném programu…

Ano, do stejného času byl nasazen jiný pořad.

Lidé to takto vnímají, že je to nahrazeno.

Rozumím tomu, ale televizní schéma se nevytváří tak, že tady máme jednou okno pro aktuální publicistiku. Ke zrušení Stošedesátosmičky došlo neplánovaně v polovině července. Nám se nepodařilo urychlit vývoje těch nových formátů tak, aby od září na místo 168 hodin mohl nastoupit nějaký takový formát. Takže jsme se rozhodli to okno zaplnit jiným formátem vysoké kvality, a to se na diváckém zájmu ukazuje (talk show Lucie Výborné – pozn. red.). Současně redakce zpravodajství a publicistiky teď zrovna dokončila pilotování čtyř nových publicistických formátů, které jsou připraveny k tomu, abychom je zařadili do schématu na počátku příštího roku.

O jaké jde pořady?

Jeden je měsíční speciál Reportérů ČT, takže další investigace. Půjde o jedno velké téma. Další formát je fact-checkingový. Od toho si hodně slibuji, bude to souhrn uplynulého týdne. Vezme věcnou argumentaci, která zaznívala, a bude ji uvádět do souladu s fakty. Další formát je publicistika v režimu osobnostního profilu. A čtvrtý je publicistika na téma fenoménů současné doby.

A některý z nich bude v neděli večer na ČT1 v hlavním vysílacím čase?

O tom není rozhodnuto, ale nepředpokládám to, protože se tam teď dobře chytla Lucie Výborná. Budeme proto hledat hlavní vysílací čas někdy ve všední den.

Jaký byl první rok v čele ČT pro vás, co byl nejtěžší okamžik?

Těžko říci jeden. Je to velký frmol. Tématem, které se táhne celým rokem a spotřebovalo nejvíce mého času a energie, jsou televizní poplatky.

Jak to vypadá s plány na rekonstrukci budovy zpravodajství?

Jde o rozšíření zpravodajství o nyní už pro nás skoro nepotřebné filmové laboratoře, které byly vedle zpravodajství. Tam má vzniknout nová budova, kde bude zpravodajský newsroom a studia. To je projekt, jehož příprava byla zahájena kolem roku 2002. Souvisí to s navýšením poplatků. Když budeme vědět, že peníze máme, budeme pokračovat dál. Pokud se ukáže, že politická vůle ke změně financování médií veřejné služby tady není, tak ukončíme práce. Zůstane nám projekt.

Ještě se musím zeptat na StarDance. Příští rok nebude…

Příští rok nebude televizní vysílání, bude až na Silvestra. Rozhodli jsme se udělat StarDance Tour. Samotná show bude putovat po šesti místech Česka. Budeme tam natáčet a z toho vznikne silvestrovský pořad, který odvysíláme na Silvestra 2025.

Přidali jste odpolední pořady…

Ano, zájem byl tak extrémní, že nám přišlo líto to nerozšířit.

O dalších městech jste neuvažovali?

To v příštím roce není reálné. Výběr měst vznikl tak, že jsme hledali haly, které mají dostatečnou kapacitu, technické zázemí a současně i dostatečné vytápění, což celá řada hokejových hal v ČR nemá.

Co tam bude za účinkující?

Nejpopulárnější tanečníci StarDance z předchozích let, nejpopulárnější členové poroty, moderátory budou Marek Eben a Tereza Kostková.

A na rok 2026 plánujete zase vysílání?

Ano, klasickou StarDance. Ještě máme k dispozici jednu licenci. I na živou show musíme mít a máme licenci od BBC.

Jste pak pro nákup dalších licencí a pokračování StarDance na ČT?

Nepochybně ano.

A výtky, že je to komerční věc, která nepatří do veřejnoprávní televize?

Je to pořad, který uvedla do světa BBC, což je etalon veřejnoprávního média. Druhá věc je, zda do veřejnoprávní televize patří zábavné pořady. To je stejná diskuze jako se sportem. Oboje do toho spektra patří, protože zákonné zadání je oslovovat všechny společenské skupiny a sport i zábava tam jsou uvedeny. Není to náhodou, protože to je specifický obsah, z něhož by jinak divák v tom veřejnoprávním médiu pro sebe téměř nic nenašel. A pokud jsou lidé povinni platit televizní poplatek, tak by tam měli najít něco, co je baví.

Váš předchůdce v pozici generálního ředitele ČT Petr Dvořák dostal teď vyznamenání od prezidenta. Myslíte si, že zaslouženě? A chtěl byste takové ocenění třeba někdy získat za svou práci v ČT taky?

Nepřísluší mi, abych hodnotil přínos Petra Dvořáka svobodě médií, byl jsem součástí jeho týmu. Nikdy mě ani nenapadlo přemýšlet, jestli za svoji práci dostanu medaili. Důležité pro mě je, abych se mohl s klidem podívat na konci života do zrcadla a vědět, že to celé dávalo smysl.