Saúdové versus Netflix. Film o novodobém otroctví vyvolal nevoli v arabském světě

Film režiséra a scenáristy Blessyho si odbyl na jaře premiéru v běžných kinech a v Indii patřil k těm, o něž diváci měli zájem, ač je velmi dlouhý, má 173 minut. Žádnou větší senzaci ovšem nevyvolal.

Jenže přišel Netflix, který jej dal některým svým divákům k dispozici 19. července. V arabském překladu se tam pak objevil v srpnu. A právě toto uvedení spustilo obrovský zájem v arabském světě, všímají si tamní média.

Ozývají se v něm také hlasy k bojkotu platformy, podle nich snímek poškozuje nejen Saúdy, ale Araby obecně. Právě v zemích Perského zálivu skutečně rezonuje, a to převážně na sociálních sítích.

Jak si všímá marocký web Marocco World News, někteří lidé považují snímek dokonce za cílený útok na svou kulturu, tradice. Tvrdí, že zachycený příběh vůbec neodpovídá realitě. Údajně také uráží všechny Araby.

Film je mimo jiné kritizován za vykreslení postavy saúdského beduína jako „chamtivého, drsného, lakomého a prolhaného muže“. Ománský herec Talib Al-Balushi, který jej hraje, se proto stal v posledních týdnech terčem nevybíravých verbálních útoků. Ovšem to, že by nemohl nyní jet do Saúdské Arábie, jak někteří pisatelé tvrdí, už veřejně popřel.

Naopak zastání snímek našel právě v domovské Indii, kde jej většinově považují za skvěle popsaný svět, v němž zahraniční dělníci v arabských státech leckdy žijí, respektive v něm živoří.

Všechny výtky o možné dehonestaci Arabů odmítají rovněž tvůrci daného snímku. Tvrdí, že jejich vyprávění je univerzální. Zachycuje ne jeden konkrétní život, ale osudy mnoha lidí, kteří se s vidinou výdělku upíšou systému kafala.

Funguje v mnoha státech na Blízkém východě včetně Arabského poloostrova. Jeho podstatou je vázání migrujících pracovníků ke konkrétnímu zaměstnavateli po celou dobu jejich pobytu v dané zemi. Ti se pak vůči zaměstnavateli dostávají až do pozice novodobých otroků.

Umělecké ztvárnění problému se ostatně objevuje v posledních letech poměrně často. I film vychází z úspěšného románu indického spisovatele Benyamina z roku 2008. Popisuje v něm skutečný příběh muže ze začátku 90. let, jenž se snaží vydělat peníze pro své nenarozené dítě.

Odjíždí do Saúdské Arábie, kde je proti své vůli zaměstnaný jako pasák koz. Ze dne na den se stává novodobým otrokem, jemuž za práci nikdo neplatí. A trvá tři roky, než se mu z něj podaří uniknout.

Na novodobé otroctví podobného druhu v arabském světě opakovaně upozorňují organizace hájící lidská práva. V této souvislosti se hodně mluvilo o fotbalovém mistrovství světa v Kataru v roce 2022. 

Podle analýzy britského deníku The Guardian při jeho přípravách zemřelo nejméně 6,5 tisíce dělníků, pocházeli hlavně z Indie, Pákistánu, Nepálu, Bangladéše a Srí Lanky. Předpokládá se navíc, že čísla jsou ještě vyšší.

Pořadatel akce, FIFA, na obsáhlou kritiku nikdy výrazněji nereagoval. Katar navíc tvrdí, že mrtvých jsou „jen“ desítky, a přičítá je hlavně „nehodám na stavbách“.

Aktivisté ovšem upozorňují na skutečnost, že podobné věci se dějí a budou dít v oblasti znovu. V roce 2034 totiž hostí MS právě Saúdská Arábie.