RECENZE: Žárlivý Joseph Gordon-Lewitt se ve Vražedném napětí rouhá řeckým bohům

Pití je jako příklad z matiky. Když si to správně spočítám, budu mít dokonalý vokno. Žádný vzpomínky. Tak nás Nick Bali Josepha Gordona-Lewitta zastřeným hlasem uvozuje do vyšetřování případu smrti jednoho z dvojčat mocné rodiny Vardakisových ve snímku s názvem Vražedné napětí.

Právě kvůli tomuto neštěstí přijel na řecký ostrov na pozvání zoufalé klientky, která nevěří, že šlo o nehodu. Vytahuje lahev alkoholu, skrytou před pozorností v místním klášteře, a usiluje o image drsňáka s problematickou minulostí. Toho, který dotáhne případ do zdárného konce.

Nic ale nemůže být dále od pravdy. Tedy alespoň té z perspektivy diváckého zážitku. Gordon-Lewitt je vynikající herec. Ostatně své kvality předvedl ve filmech, jako jsou Temný rytíř povstal, Počátek, Looper nebo 500 dní se Summer.

Ve Vražedném napětí (v originále Killer Heat, jak produkce obratně přeložila do filmové řeči povídku The Jealousy Man) ale zřejmě hrát neměl. Postava alkoholika schopného bystré dedukce v kabátě tuctového turisty na dovolené v Řecku už je směšná sama o sobě. V jeho podání je ale estrádní, nečitelná a tím i nezajímavá.

Američan jistě kontroluje scény, ve kterých demonstruje společný jmenovatel příběhu mocné rodiny a osobního selhání. Ona žárlivost, snad záměrně skrytá z titulu k udržení jistého napětí, je uvěřitelná a dodává postavě potřebné rozpětí. V momentě, kdy si ale Nick znovu hraje na řeckého Columba a kope do sebe další drink, je iluze zničeného muže ta tam.

Detektivovy schopnosti jsou mírně řečeno zpochybnitelné, přesto jde případ hladce kupředu. Každému klacku vrženému pod nohy vyráží vstříc nečekaná pomoc místního dobráka od policie či náhodně nalezeného svědka. Gordon-Lewitt s vážnou tváří má brzy jasno.

To však ale i divák třímající ovladač u krimi nabídky videotéky Prime Video. Do všeho zaznívají moudra o pití, metodách cukru a biče a novodobých řeckých bozích, nedotknutelné mocné rodině s lidmi na těch nejvyšších místech.

Právě moc a její absence v zoufalé situaci jsou vlastně hezkými leitmotivy celého filmu, jakkoliv předvídatelného ve svém vyústění. Finále samotné je i kvůli tomu zřejmě nejsilnější pasáží snímku, který správně graduje.

Nesbův námět ale není ničím novým a v podobě sestavené režisérem Philippem Lacôtem působí lacině a nedomyšleně. Pozvednout ho má výraznější obsazení důležitých postav (Shailene Woodleyová, Richard Madden), exotické prostředí i nekončící metafora inspirovaná tamní mytologií a formulovaná soukromým očkem s kozí bradkou a lámanou řečtinou. Za Vražedné napětí by ale z Olympu sršely především blesky.