RECENZE: Televizní Limity objevily talent Maxe Dolanského

Petr Zelenka coby autor námětu, scénáře i režisér v něm nabídl příběh severočeského podnikatele s toxickým odpadem Karla Kadlece, který se kvůli nedopatření a pomstě přítelkyně stal ikonou ekologických aktivistů.

Tato zápletka připravila živnou půdu pro řadu jiných situací, kterou Zelenka bohatě využil, pročež osm zhruba hodinových dílů udrželo slušné tempo vyprávění. Jen ve chvíli, kdy hlavní představitel v jednom díle na obrazovce prakticky nebyl, respektive ležel zafačovaný v nemocnici, chyběl a tempo zvolnilo.

Aleš Háma v roli podnikatele Kadlece totiž zaujal osobitým hereckým stylem. Neměl pokaždé všechny pohyby, grimasy či reakce pod spolehlivou kontrolou, v řadě okamžiků nepůsobil dostatečně přirozeně, ale pro ztvárnění trochu přisprostlého venkovského podnikatele, který jde do všeho po hlavě a nic pro něho v první chvíli není problém, byl ideální typ.

Kromě bohaté komediálnosti v sobě má i takovou schopnost zahrát smutného člověka, že s ním z pohledu diváka ve chvílích jeho proher nebyla potíž soucítit, jakkoli jeho kroky předtím nebyly vždy sympatické. Navíc jeho postava byla přesně taková, které diváci obvykle drží palce.

Ve výsledku to potvrzuje dobré Zelenkovo rozhodnutí svěřit roli muže, jehož některé věty by se klidně mohly stát takzvanými hláškami, právě jemu.

Velmi dobrou hereckou práci odvedli představitelé další klíčových postav. Mladý Max Dolanský je dokonce objevem seriálu. V roli Kadlecova syna uměl propůjčit svému nekonfliktnímu civilnímu vzezření vzdor vůči rodičům i společnosti, stejně tak uvěřitelnou názorovou proměnu i těžkopádný pohyb v osidlech lásky.

Veronika Khek Kubařová s pokorou přijala trest za svůj podvod a postavu ženy vláčené okolnostmi, nově zamilované a sahající si při tom do svědomí zahrála velmi dobře. Tatiana Dyková byla v roli bývalé Kadlecovy ženy neodolatelně hubatá a prostá, v celém seriálu pak nejvíce vtipná.

Ondřej Brousek zahrál „dospívajícího“ aktivistu Bígla hledajícího další uplatnění v životě s jistotou a Pavla Beretová pokaždé, když se objevila na obrazovce, okouzlovala naivitou, jistou akčností i jemnou komikou.

Ne všechny postavy ale prošly během seriálu vývojem. Herecky výborný Jaroslav Plesl byl scénářem diskvalifikován jen na muže, který shání pro svou a Kadlecovu firmu zakázky sexuálním aktem s možnými zdroji, představitelé aktivistů i Igorových přátel byli také příliš jednotvární či nevýrazní.

Zelenka v Limitech někdy překvapil nenápadným okamžikem, jenž byl vtipný či milý, jindy byl zase zbytečně popisný. Když se třeba v roli primáře nemocnice, v níž ležel popálený Kadlec, objevil Václav Jiráček, v minulosti mimo jiné heparinový vrah z filmu Hodinu nevíš… (2009), ti, kteří o této starší roli věděli, se snad pousmáli.

Když se Lenka (Veronika Khek Kubařová) přímo v nemocničním sále před zásahem rozhodla, že si nenarozené dítě nechá, radostné pousmání Michala Isteníka, který hrál lékaře provádějícího zákrok, bylo za všechna slova. Isteník prostě přišel, usmál se a opanoval celou tu scénu.

Naopak prostřednictvím reakce Dykové byla zcela zbytečně nasměrována pozornost na rozdílné nápisy na tričkách otce a syna Kadlecových o roli matky či na to, že ti dva prostě v mnoha momentech hovořili podobně. Takové postřehy by měl divák učinit sám.

Limity přesto přinesly dobrou zábavu z prostředí, které není příliš známé. Připomněly rovněž, že vulgarismy jsou v České republice součástí mluvy, a přitom to s nimi nepřeháněly. Obhájily Aleše Hámu v hlavní roli, objevily pro filmový (či seriálový) svět Maxe Dolanského a podotkly, že Petr Zelenka patří mezi tvůrce, které je dobré sledovat.