RECENZE: Rebel Ridge přináší realistický střet vycvičeného jedince s policejní zvůlí

Hrdina příběhu vám připomene všechny osamělé pistolníky, kteří přišli do zkorumpovaného městečka zjednat nápravu. Ale i vietnamského veterána Johna Ramba, který nepadl do oka místnímu šerifovi, a ten ho proto podrobil ponižující šikaně. Čemuž se on rozhodl vzepřít.

Podle traileru by se mohlo zdát, že půjde o rutinní béčko, operující se známým dějovým vzorcem, kdy policisté tak moc zatlačí hlavního hrdinu do kouta, že jedinou adekvátní reakcí na jejich nepřiměřené chování je jim to vrátit i s úroky. Ale není to tak.

Saulnier jako režisér, scenárista, producent i střihač v jedné osobě se v tomto jeho pátém celovečerním filmu snaží o realističtější modus operandi, co se týče exponování zápletky.

Sází přitom na soustředěný, až metodický způsob jejího rozvíjení a postupnou gradaci toho, jakému zneužití úřední moci bude bývalý mariňák vystaven. Jmenuje se Terry Richmond (Aaron Pierre) a nechce nic jiného než složit kauci za svého bratrance, který se dostal do vězení kvůli držení marihuany.

Ze Shelby Springs, kam Terry na kole s penězi míří, má být jeho bratranec kvůli rekonstrukci vězení převezen do toho státního, kde mu hrozí nebezpečí, protože dříve jako korunní svědek v procesu svědčil proti nebezpečnému gangsterovi.

Cestou tam je ale Terry zadržen dvojicí strážců zákona, kteří mu obnos ve výši jeho životních úspor zabaví. Nepozdává se jim totiž nejen Terryho barva pleti, ale i jeho vysvětlení, jak k nim přišel. Terry se rozhodne na jejich postup si stěžovat přímo na policejní stanici, ale u místního šerifa (Don Johnson) moc nepochodí.

Pomoc mu přislíbí soudní úřednice a aspirující advokátka Summer (AnnaSophia Robbová), která kvůli tomu čelí zastrašování policejního sboru. Spolu s ní pak odhaluje, že díra v zákoně o propadnutí majetku, která umožňuje policistům zabavit a nevrátit peníze, není náhodná a je součástí zkorumpovaného systému, který v tomto městečku panuje.

Systém a lidé v něm se logicky nechtějí vzdát svých privilegií, a rozhodnou se proto vypořádat s těmi, kdo by mohli narušit nebo upozornit na jeho zneužívání. Situace se vyostřuje a začíná jít o život. Terry ale vzdoruje policejnímu tlaku trochu jiným způsobem, než bychom, se zkušeností s žánrově obdobnými kousky, očekávali.

Je mnohem zdrženlivější a uvážlivější, vědom si toho, že eskalace konfliktu by ho mohla přivést za hranu zákona a tím do vězení. Souvisí to s jeho zkušeností experta právě na deeskalaci konfliktů a v současnosti také instruktora sebeobrany, jak se udivení policisté dozvědí, když si narychlo lustrují, s kým mají tu čest.

Ani to je ale neodradí od toho, aby mu ztrpčovali život způsobem přesahujícím jejich pravomoci. Terryho strategický, klidný přístup je irituje, a chtějí ho proto pokořit, zlomit. Frustrace z klacků, které mu házejí pod nohy, se přenáší na diváka, v němž se podobně jako v Terrym hromadí pocity vzteku a beznaděje z policejní zvůle.

Režisér poměrně hodně času věnuje nastínění právního problému, který takové zneužití moci umožňuje. I toho, proč k němu dochází z důvodu podfinancování policejních sborů. Právní a sociální kritický osten tu jdou ruku v ruce s účinným budováním a zahušťováním atmosféry napětí, které mezi oběma stranami konfliktu panuje. A očekáváním toho, kdy Terrymu povolí nervy.

Ten se ale až do konce snaží jednat v souladu se zákonem a hledat při tom kompromisy s těmi, kdo proti němu stojí. Policejní sbor se tu ukazuje jako útvar, který není jednolitý v názoru na to, čeho se jeho členové v čele s šerifem dopouštějí.

Toto nečernobílé vykreslení charakterů, zejména vedlejších postav v policejním sboru, které jsou v morální rovině konfrontované s bezprávím jejich kolegů na Terrym a Summer, spolu se snahou vyhnout se krveprolití, přispívá k uvěřitelnému rázu vyprávění. Stejně jako soustředěný herecký výkon třicetiletého Aarona Pierra, který si jím říká o další zajímavé herecké příležitosti.

Na konfrontaci, při níž křupají končetiny, létají dýmovnice a kolem se střílí, dojde, ale neočekávejte žádná jatka. Režisér staví na pomalém tempu vyprávění a postupné gradaci zápletky, která má realističtější ráz, než jsme se znalostí žánrově blízkých souputníků asi očekávali. Nechybí jí společenský přesah i potřebné napětí, pramenící z takto rozehraného střetu.