RECENZE: Noční agent se za bílého dne mění v řadového rebela tajných služeb

Noční agent se v nabídce videotéky Netflix pasoval do jakéhosi pokračovatele akčních hitů 24 hodin nebo Jack Ryan. Očekávání v úvodu zčásti naplnil.

První řada seriálu těžila z odhalování rodinného břemene hrdiny Petera Sutherlanda, jeho nečekané mise z pozice příjemce takzvané noční akce do role samotného špióna a v neposlední řadě z tradičního spiknutí v nejvyšších politických kruzích. Neuškodil ani románek s vývojářkou a bezpečnostní expertkou Rose.

Po necelých dvou letech seriálové přestávky je z Petera agent se vším všudy, i když s očividným mlékem na bradě. Po zvlášť nevydařené akci v Bangkoku se skrývá před nepřáteli i chlebodárcem CIA, aby ho místo všemocné agentury zázračně našla povědomá počítačová odbornice. Na původ thajského průšvihu a další rozpínavou větev konspirace se smrtící hrozbou musí přijít právě jen a jen spolu.

Tvůrci v pokračování vsadili na tři dějové pilíře, které se účelově střetávají. Zatímco hlavní dvě linky Petera a Rose jsou víceméně spojenými nádobami, Noční agent nabízí také islámský element, který má ozvláštnit poměrně tradiční zápletku.

Jeho hlavní aktérka Noor z íránské ambasády však zbytečně tříští jednoduchý a přímočarý směr, kterým se série zřejmě měla vydat. V celkovém pojetí je dokonce její úloha i přiznanou slepou uličkou, která zavání spíš národnostním stereotypem, pokud jde o výběr podezřelých entit v seriálovém dramatu.

Kombinace jednotlivých příběhových větví postrádá celistvost, spád, a především jakékoliv drama, které by jim dalo váhu. Seriál překvapivě udrží pozornost, ale silněji netáhne a diváka do křesla nepřiková. O hrdiny se nikdo nebojí a zvraty nosí kabát z minoritních dramat nedůležitých postav, o nějakých šokujících cliffhangerech ani nemluvě.

Tempo v deseti epizodách se daří držet jen s pomocí uměleckých zkratek a paradoxně i velmi průměrného scénáře, který jde charakterům na ruku a řeší za ně problémy za oponou.

Hrdinové a jejich pomocníci jsou tím pádem chytřejší a nápaditější (a samozřejmě zaručeně nesmrtelní) a antagonisté až na vzácné výjimky hloupí, naivní a pro dějový kvapík rychle postradatelní.

Zřejmě největším problémem se však jeví postoj, se kterým agent Peter přistupuje ke své misi.

Má totiž věčné trable s autoritami, loajalitou k jinému člověku než k Rose a působí jako americký Mirek Dušín s odznakem CIA. Morální dilemata, kdy Peter volí mezi splněným úkolem a svou image dobráka, možná zapůsobí na Rose, ale takový Jack Bauer (slavný agent ze seriálu 24 hodin s tváří herce Kiefera Sutherlanda) by agenturního zelenáče řádně vyškolil v tom, co všechno musí obětovat pro dosažení svých cílů. A to Peter, chudák, musí i několikrát lhát…

Noční agent přesto nabízí i zajímavé prvky, které ho na obrazovce udrží. Ve slabší žánrové nabídce jde stále o ten z lepších seriálových kousků, jindy nucená a povinná milostná zápletka je poměrně milá a ústřední dvojice Gabriel Basso a Luciane Buchananová sympatická.

Nejsilněji pak seriál správně graduje v závěru, který sice působí opakovaně a některé vztahové propletence prakticky neřeší, servíruje ale poutavou alternativu Peterovy budoucnosti. Ta v očích tvůrců nevypadá černobíle, a tak by se konzument Netflixu mohl po slabším intermezzu dočkat třetí řady, která bude mít větší říz.