RECENZE: Nejdražší netflixovský film působí ve výsledku dost levně

Anthony & Joe Russoovi patří mezi komerčně nejúspěšnější režiséry vůbec. Společně stvořili například seriál Zpátky do školy, na filmovém poli pak v dobách největší slávy marvelovek natočili například filmy Captain America: Občanská válka, Avengers: Infinity War a Avengers: Endgame.

Po odchodu od Marvelu ale jejich projekty spíše skomírají. Cherry s Tomem Hollandem byl propadák, totéž se dá říct i o netflixovském akčním filmu The Gray Man natáčeném i v Praze. Tvůrci sice coby producenti uspěli s jinými akčňáky Vyproštění, jež rovněž uvedli na Netflixu, na režijním poli ale jako by se nemohli vymanit z avengerovské škatulky.

Jejich nejnovější počin Pasáž (v originále The Electric State) vychází z poměrně dobré knihy od švédského autora Simona Stalenhaga a sleduje příběh z alternativních devadesátých let minulého století.

Reklamní roboti v něm válčí s lidstvem, které je porazí díky novým dronům a následně uvězní kdesi v poušti na středozápadě USA. Jedna dívka se o pár let později potkává s robotem, jenž jí tvrdí, že je jejím ztraceným bratrem a dobrodružství začíná. V době, kdy právě devadesátkové retro frčí, by tedy film měl mít jasný úspěch.

Ano, měl, nicméně v russoovské adaptaci jej sráží hned několik věcí. Tou první a nejzásadnější je hlavní hrdinka Michelle v podání Millie Bobby Brownové.

Mladá jednadvacetiletá herečka spojila s Netflixem drtivou většinu své kariéry, když se po seriálu Stranger Things objevila ve dvou dílech Enoly Holmesové nebo ve fantasy Mladá dáma.

V Pasáži má opět hlavní roli a na filmovém poli už počtvrté dokazuje, že na to, aby táhla milionový velkofilm, opravdu nemá. Jakmile Millie není na obraze, působí snímek svěže, její hraní je naopak kostrbaté a střídá dva výrazy. V rámci Michelle je herečka stejná jako ve svých předcházejících rolích a divák si k ní tak, na rozdíl od několika vedlejších charakterů, nenajde vztah.

Druhým zásadním problémem celého projektu je to, že stál stěží uvěřitelných 320 milionů dolarů (7,3 miliardy korun) a z devadesáti procent to na něm není vidět. Jistě, najdeme zde několik akčních scén, ve kterých roboti bojují s drony, impozantní jsou rovněž robotické osady v zakázané zóně, celkově je to ale málo na projekt, do něhož Netflix investoval nemalé peníze.

Dějově je snímek ze začátku poměrně chytlavý, po krátké době mu ale dojde dech. Jakmile nastoupí na scénu Brownová s robotem Cosmem, sklouzáváme postupně k tuctovému příběhu o soužití lidí s roboty a divák se začíná nudit.

Kromě již výše zmíněného dobrého CGI v několika scénách, které dává zapomenout na velmi špatné triky v řadě blockbusterů posledních let, lze pochválit Chrise Pratta, který hraje podobný typ postavy jako ve Strážcích galaxie a jde mu to skvěle.

Rovněž hlasy robotů mnohé fajnšmekry pobaví, slyšet jsou například Alan Tudyk nebo Woody Harrelson.

Celkově je ale pár fajn scén s roboty a dobrý začátek pro film, který měl být letošní netflixovskou jedničkou, zoufale málo. Šéfové největší streamovací služby ale postupně upouštějí od pompézních velkofilmů za stamiliony a chtějí vsadit na spíše přízemnější filmové projekty. Uvidíme, zda další projekty budou lepší než Russoovic Pasáž.