RECENZE: Kdo pozval prváky? Ucha jsou tichou ozvěnou středoškolských komedií z přelomu milénia

Snad je za tím i fakt, že čtveřice hlavních protagonistů je na opačném konci středoškolského vývoje. Zatímco jejich předchůdci, outsideři a zoufalí panici se slabostí pro koláče, spěli k maturitním výškám a vrcholům, Benj, Eddie, Connor a Koosh sotva otevřeli učebnice a už myslí na povyražení na první poprázdninové party.

Ta je také alfou a omegou snímku Incoming, který nese trefný český název Ucha. Přátelé na večírku touží udělat dojem na první lásky, starší studentky nebo ho jen přežít ve zdraví. Na nic se nečeká a po nezbytném chvástání a milostné etudě se zrcadlem se jde na věc.

Mladým donchuanům nechybí výřečnost a zdravá drzost, kterými současná generace teenagerů nahradila ostych, rezervovanost a nejistotu. Čtyři budoucí králové se v rámci svých postav drží archetypů nebo jakéhosi mustru jen stroze.

Rychle improvizují, hláškují a ukazují důvtip, který je však až příliš dobrý na to, aby byl uvěřitelný. Takovou slovní výbavu snad neměli ani maturanti z East Great Falls (již odkazovaná série Prci, prci, prcičky).

To je zřejmě největší problém Cherninů. Čím déle se čtveřice předvádí a mluví, tím víc ztrácí přirozenost a tu správnou rozpačitost, která je kořením podobných komedií. Divák se tak hůře s hrdiny ztotožní. A když si následně uvědomí, že vzhledem k jejich věku je jakákoli vážnější interakce s opačným pohlavím spíše iluzí než reálným snem, ztrácí se i očekávání.

Ať se na čerstvé středoškoláky podíváme jakoukoli perspektivou, z určitých úhlů jsou to stále ještě děti, které si hrají v neprobádaném terénu.

Celkem slušné komické složce přidává pod kotel šílený chemikář, alkoholik Bobbyho Cannavaleho, který si se studenty buduje až příliš familiární vztah, avšak po několika veselých epizodách ho je na plátně přespříliš.

Další vedlejší postavy dokreslují poněkud stereotypní obrázek. Nabízí se otravná sestra, úchylný otčím, královna večírků (která však nabídne zřejmě nezbytnou porci fekálního humoru) nebo starší bratr jednoho z hrdinů, který má večírek skutečně na povel.

Snímku Ucha ale nelze upřít zábavný nadhled, groteskní obraz sebevědomých prváků s fantazií (a názorem) a jako vždy touhu dokázat nemožné přes veškeré překážky.

Charaktery jsou místy vtipné, ale nejsou tak výrazné a dobře napsané, aby vstoupily do historie podobně jako ty ze Superbad, Protivných sprostých holek nebo Prciček. Cherninové však skládají čest žánru, který na konci minulého století bavil miliony diváků a v současné kinematografii nedostává tolik prostoru.

Šílený humor ze střední už se tolik nenosí. Stejně jako akčními filmy s nesmrtelnými zabijáky nebo komiksovými superhrdiny se jím publikum přejedlo. Jako rychlá oddechovka s povolením utrhnout se ze řetězu ale funguje spolehlivě, pokud má dostatečně chytře napsané obětní beránky. Uchům z Kalifornie a jejich tvůrcům patří dík za to, že to po delší době zase zkusili.