RECENZE: Jude Law ve filmu Řád poodhaluje temnou kapitolu americké historie

Neonacistická organizace, cílevědomý agent FBI a nebezpečná hra na kočku a myš. Snímek Řád zpracovává skutečný příběh extremistické skupiny, která v 80. letech terorizovala Ameriku.

Temný krimithriller, jehož režie se ujal Justin Kurzel (Assassin’s Creed), má rozhodně co nabídnout. Dobová atmosféra a silné herecké výkony totiž dávají filmu autentický nádech. A to i přesto, že místy trpí pomalejším tempem a lehkým žánrovým klišé.

V centru děje stojí Terry Husk (Jude Law), agent FBI, který v ospalém městečku Coeur D’Alene v Idahu odhaluje vzorec bankovních loupeží a násilných činů vedoucích k radikální skupině s názvem Řád (The Order).

Její vůdce Bob Matthews (Nicholas Hoult) postupně rozšiřuje svou síť a ukazuje, jak nebezpečné může být fanatické přesvědčení v kombinaci s pečlivým plánováním.

Agent Husk je odhodlaný organizaci najít a rozložit. Jeho kroky tak vedou k místnímu reverendovi Richardu Butlerovi, jenž stojí v čele Křesťanské církve Ježíše Krista, sekty, která byla rasistickou a antisemitskou odnoží hlavního proudu křesťanství.

Butler se sektou (jejíž součástí byl i Matthews) pořádal Světový kongres árijských národů, summit, na kterém se scházeli představitelé a skupiny z celého hnutí bílé síly.

Film autenticky vykresluje atmosféru 80. let, kdy FBI bojovala s rostoucí hrozbou pravicového extremismu. Režisér Justin Kurzel zvolil realistický styl, který divákům dává pocit, že sledují nejen thriller, ale také důležitou kapitolu americké historie.

Scénář Zacha Baylina, inspirovaný knihou The Silent Brotherhood od autorů Kevina Flynna a Garyho Gerhardta, přibližuje, jak se extremisté postupně dostávali do popředí a jak složité bylo je zastavit.

Největší devízou filmu jsou herecké výkony. Jude Law ztvárňuje unaveného agenta Huska, který se snaží udržet hranici mezi profesním a osobním životem, přestože ho případ pohlcuje víc, než by měl. Nicholas Hoult naopak vytváří charismatického vůdce, jehož klid a racionální myšlení dělají z jeho postavy skutečně mrazivou figuru.

Huska během vyšetřování doprovází policejní zelenáč v kvalitním podání Tye Sheridana (Ready Player One).

Hoult (Nosferatu) od prvního záběru ukazuje, že záporáci mu jdou o něco víc než kladní hrdinové (o to víc se lze těšit na jeho ztvárnění Lexe Luthora v nadcházejícím Supermanovi od Jamese Gunna). Mezi oběma hlavními herci navíc funguje silná dynamika, která žene film kupředu bez zbytečných odboček a vysvětlivek.

Přestože film staví na silné atmosféře, některé pasáže působí předvídatelně. Zápletka se drží tradičního schématu „posedlý agent vs. chladnokrevný vůdce sekty“, které diváci už znají z mnohých kriminálních thrillerů. Tempo filmu je místy pomalejší, což může u některých scén oslabit napětí.

Přesto snímek dokáže strhnout a vtáhnout do děje díky preciznímu vizuálnímu stylu a výborně napsaným dialogům.

A jelikož se jedná o příběh podle skutečných událostí, kde se těžko vymýšlejí nové zvraty bez zásahu do hlavní dějové linky, je toto Řádu odpuštěno.

Film vykresluje nejen hon na nebezpečné extremisty, ale také radikalizaci a její rychlé šíření ve společnosti. Reverend Butler a jeho štěpící se církev napomáhají Matthewsovi nabrat nové stoupence, kteří už nechtějí jen přihlížet, ale touží po akci.

Brzy tak volají po bílé síle, zdobí se hákovými kříži, děti učí hajlovat a své kroky plánují podle Turnerových deníků (románová fikce popisující povstání, po kterém bílá rasa převezme vládu v USA a pak na celém světě), které svou roli sehrály třeba i v útoku na Kapitol v roce 2021.

V mnoha ohledech je Řád obyčejnou policejní detektivkou, kde stojí dva muži na opačných stranách barikády. Tvůrci se ani o nic nového nepokoušeli. I přes svůj krátký pobyt na plátnech v USA a Velké Británii dosáhl film na serveru Rotten Tomatoes impozantního hodnocení 92 %.

Přestože se v některých částech drží žánrových stereotypů, silná režie a vynikající herecké výkony ho řadí mezi kvalitní thrillery posledních let. Film ovšem působí až mrazivě aktuálně a rozhodně tak stojí za vidění.