Článek
Příběhy jejich a další úspěšných žen, které se toho nebály, a také mužů, kteří jim byli oporou a fandili jim, přinese v novém dokumentárním cyklu Potížistky od 10. dubna ČT 2. Už nyní je sedmidílný cyklus k vidění na iVysílání.
Režisérky Bibiana Beňová a Kateřina Kořínková Sobotková na příbězích nekonvenčních hrdinek ukazují téma genderové (ne)rovnosti u nás za posledních 150 let. V seriálu představí čtrnáct hrdinek.
„Na počátku jsem chtěla vyprávět příběhy rebelek, které se odmítaly spokojit s předurčenou pasivní rolí a jež se v dobách, kdy to zdaleka nebylo běžné, rozhodly řídit své životy samy,“ uvedla Bibiana Beňová, která je také autorkou projektu. Původní námět ale nakonec rozšířila o současné ženy.
Judit Pecháček: Matky samoživitelky jsou hrdinky

Příběh jedné z prvních lékařek Anny Bayerové tak střídá Věra Chytilová jako ztělesnění radikálního postoje ke společenské nerovnosti. U Milady Horákové tvůrkyně tematizují její méně známý boj za feministická témata doby.
Ludmila Bozděchová, první česká telegrafistka, musela až k císaři pánu, aby si svou profesi prosadila, za kariéru ale zaplatila povinným celibátem.

Jeden z dílů je věnován také političce Miladě Horákové.
Mezi současnými protagonistkami se objevují Johanna Nejedlová, zakladatelka organizace Konsent, Barbora East, česká lékařka a vědkyně a zakladatelka asociace Ženy v chirurgii, výtvarná umělkyně Marie Lukáčová nebo sportovkyně Aneta Grabmüllerová Soldati.
„Příběhy jejich následovnic, ale i tvrdá data ukazují, že genderová rovnost zdaleka není samozřejmostí téměř v žádné oblasti života,“ řekla Beňová.

Prezident Tomáš Garique Masaryk byl feministou.
Sérii možná překvapivě uzavírá příběh dvojice feministů.
„Chceme zdůraznit, že rovnost se týká nás všech. Je to win-win strategie a je důležitá pro všechny. Najít postavu historického feministy nebylo vůbec těžké, je jím Tomáš Garrigue Masaryk, pro něhož byla mužsko-ženská rovnoprávnost jedním ze základních pilířů československé demokracie. Přesto právě tento Masarykův postoj není veřejnosti příliš známý a je důležité si ho připomenout,“ uvedla režisérka Kateřina Kořínková Sobotková.
Jednotlivé příběhy v každé epizodě doplňují fakta a statistiky, které ukazují, jak se v různých oblastech života pozice žen historicky proměňovala. Část informací se lidé dozvědí od přizvaných expertů a expertek, část díky animacím, které do série vnášejí dávku černého humoru. Autorky také využily archivní materiály, které dokreslují ženskou každodennost v konkrétních historických etapách.

Animace na vlně černého humoru
S mírnou nadsázkou jsou také pojaté názvy jednotlivých dílů. První nese název K čemu je ženám studium, následují Peníze, nebo (rodinný) život, Narušitelky manželského života, Je politika rodu ženského, Jsou ženy na sport příliš křehké, Stát modelem, nebo dělat umění a poslední K čemu jsou na světě feministi.
„Usilovaly jsme o lehký tón, který bude do vážných témat rýpat s humorem. Ostatně i sám název Potížistky je myšlen s nadsázkou a pracuje s nálepkou, kterou naše protagonistky dostávaly a stále dostávají. Ony přitom jen usilovaly či usilují o spravedlivější společnost,“ uvedly tvůrkyně.
V Brně vlály vlajky s hákovými kříži. Točí se Gerta Schnirch

Panika nic dobrého nepřináší. Chceme věci ukázat, říká o televizní sérii Dan Bárta
