Hlavní obsah

Místo děje Krušnohoří: Zářivý i tvrdý život pod šapitó

V roce 1920 se nastěhovala do honosné vily v Jirkově (tehdy Görkau) poměrně netradiční rodina. S sebou si přivezla nejen četná zavazadla, ale hlavně spoustu zvířat. Nechyběli mezi nimi sloni, medvědi, velbloudi, lvi… Jejich majitelé se jmenovali Kludští. Patřil jim jeden z nejslavnějších evropských cirkusů.

Jirkov vystavil opravenou maringotku principála KludskéhoVideo: Karel Otcovský, Novinky

Článek

Kludští tehdy v Podkrušnohoří zakoupili dům, včetně velkého pozemku, od původní majitelky, vdovy Melitty Kühnové. V ryze německém regionu vybudovali nejen domov pro sebe, ale také nezbytné zimoviště pro své svěřence.

Místní je přijali velmi dobře. Nejen proto, že jim často dávali živobytí. Přinášeli s sebou kus exotiky, pořádnou porci zábavy. Začátku každé sezony jejich cestě do světa – mířili především do Rakouska, Itálie a Jugoslávie – přihlížely davy.

Přesun to byl opravdu náročný. Stačilo pár let a světští vypravovali z Jirkova padesát železničních vagonů.

Na stanici to sice měli z domova jen kilometr a půl, ovšem než mohli vůbec vyrazit, trvalo to. Vedle lidí totiž nastupovaly zhruba dvě stovky zvířat. Část z nich Kludští od roku 1924 ukazovali rovněž v tamním maškarním průvodu, čímž si místní definitivně získali. V čele obvykle kráčívali sloni. Na událost se jezdívali dívat také lidé z okolí.

Sousedé netradičních obyvatel během poměrně krátké doby sledovali, jak se z Kludských stává nejmocnější cirkusový klan v Evropě. Hrály v něm mimo jiné stabilně dvě kapely. Když v roce 1925 zakoupil Karel Kludský (1864-1927) třímanéžový cirkus o rozměrech 86×54 metrů pro deset tisíc diváků, zdálo se, že se všichni narodili pod šťastnou hvězdou.

Kludští v televizi a literatuře

  • Rodinná sága mocného rodu zaujala spisovatele Eduarda Basse (1888–1946). Jeho román Cirkus Humberto vyšel v roce 1941. Zachycuje generaci cirkusáků, se kterými vyrůstá malý Vašek Karas. V roce 1942 Bass tematicky navázal povídkami Lidé z maringotek.
  • Podle knihy Cirkus Humberto vznikl československo-(západo)německý televizní seriál (1988). Režie se ujal František Filip, scénář napsali Otto Zelenka a Oldřich Lipský.
  • Cirkus Humberto, který vystupuje nyní pod tímto názvem, vznikl až po 2. světové válce. Jeho majitelé se měnili.
  • Naopak Kludští začátky svého umění vztahují nejčastěji kamsi na Šumavu, k Antonínu Kludskému (1826–1895), potulnému loutkáři, později majiteli kolotoče a menažérie. S manželkou Marií (1832–1909) měli 20 synů. Karel Kludský (1864–1927) žijící bratry vyplatil a začal budovat největší evropský cirkus.
  • Více se o Jirkově a Kludských dočtete i v nové knize. Napsali ji Štěpán Javůrek, Milan Urban. Jmenuje se Krušnohorské osudy (2024).

Stačilo však jedno turné a vše bylo jinak. Cirkus se totiž v italském Turíně trefil do velkého karnevalového reje. Jinak klidní sloni se splašili a napáchali velké škody v ulicích. Původní majitel ostudu špatně nesl a podnik raději předal synům: špičkovému artistovi Karlovi (1891–1967) a milovníku zvířat, skvělému manažerovi Rudolfovi (1893–1960).

Pod jejich vedením se zvěřinec rozrostl až na sedm set kusů. Prosperita ovšem opět netrvala dlouho. Blížila se světová hospodářská krize, které postupně dopadala (téměř) na každého. Lidé neměli co jíst, na zábavu peníze nezbývaly.

Kludští i v tu dobu museli krmit rozsáhlý zvěřinec. V roce 1931 se do něj navíc dostal zápal plic, který usmrtil kolem dvou set zvířat. O rok později zemřel na stáří maskot podniku, milovaný slon Baby.

Především Karel jeho smrt považoval za opravdu zlé znamení. Jak se ukázalo, měl pravdu. Poslední velká zahraniční cesta Kludských do Vídně se sešla s rakouskou občanskou válkou. V tu chvíli už nešlo o zvířata, šlo o holé životy. Zdecimovaná firma vyhlásila bankrot 22. února 1934. Její slávu se již nikomu nepodařilo obnovit.

Další osud rozdělil i dva bratry. Zatímco Rudolf dožil ve Vídni, kam odešel už v roce 1943, Karel zůstal v Jirkově. Pracoval posléze na nedaleké pile. Většina jeho sousedů skončila v odsunu (Češi v Jirkově před rokem 1945 téměř nežili).

Místo děje Krušnohoří: Klement Gottwald čestným občanem Jáchymova

Knihy

Z honosné vily Kludské po 2. světové válce vystěhovali vojáci. Nový dům získali na okraji města, ve Vinařicích. Na zahradu si nechal Karel Kludský převézt milovanou maringotku, v níž na protest proti nespravedlnosti přebýval. Zemřel 29. listopadu 1967. Na hřbitov ho vyprovodily stovky lidí.

Ve vile Kludských je nyní knihovna. Zahrada slouží dětem ke hrám, dospělým k relaxaci. Až půjdete hlavní bránou dovnitř, nezapomeňte si všimnout malého domku u vchodu. Právě v něm kdysi cirkusáci vybírali vstupné do svého zvěřince.

A od července si tuhle slavnou rodinu můžete v Jirkově připomenout i jinak. Město před lety koupilo jejich zchátralou, kdysi luxusní, pětipokojovou maringotku. Nákladně ji nechalo opravit. Od letošního července je znovu „doma“, lépe řečeno v tamním infocentru.

Místo děje Krušnohoří je letní (mini) seriál kulturní rubriky Novinek. Čtenáře provede dnes (skoro) prázdnými místy našich kdysi nejosídlenějších hor, která se objevují v knihách, filmech a televizních seriálech.

Jirkov vystavil opravenou maringotku věhlasného principála Karla Kludského

Bydlení

Jirkov koupí Kludského maringotku

Domácí
Související témata:
Eduard Bass
Cirkus Humberto

Výběr článků

Načítám