Komentář: ČT ujíždí vlak. Seriálová kvalita se přesunula jinam

ČT dlouhodobě patřila, co se týče vysoce hodnocených seriálů, k jasné jedničce na trhu. Sázela na dobré scénáře, talentované tvůrce a slavné herce. Měla co nabídnout. Jenže dobře namazaný stroj úspěchu se před časem zasekl.

Největším kamínkem v jeho soukolí jsou spousty let nezvyšované koncesionářské poplatky. Jistý příliv peněz se v dobách inflace smrsknul až k hranici, která velké projekty vylučuje. Jenže tohle nejsou jediné příčiny, proč Voyo ČT v seriálové tvorbě poráží. Dalším z nich je faktor, který bych nazvala ustrnulost. Dražší, propagované projekty se tam obvykle svěřují velkým jménům.

Sázkou na jistou je Jiří Strach (Docent, 2023 i 2024. Svatá, 2024). Silnou seriálovou pozici má i Radim Špaček (Stíny v mlze, 2022 a 2024 či Děcko, 2024). Chce-li „experimentovat“, vsadí na scenáristu, režiséra Petra Zelenku, jehož Limity nedávno dovysílala. Všichni pánové přitom překročili padesátku. Vypadá to, že probojovat se v ČT do výroby umějí jen matadoři s rozsáhlými kontakty v jejích strukturách.

Naopak Voyo v rámci tvorby Original dává často šanci výrazně mladším (levnějším) tvůrcům. Triumfující seriál Metoda Markovič: Hojer natočil Pavel Soukup, jemuž je 34 let. Krále Šumavy – Agenta chodce, který jde do vysílání v pátek, zase režíroval Damián Vondrášek, kterému 34 teprve bude.

Generační rozložení tvůrců si Voyo, jak se zdá, ovšem hlídá. Ostatně prvního Českého lva za nejúspěšnější seriál dostala loni jeho Matematika zločinu. Režíroval ji ostřílený Peter Bebjak. Tedy muž, který u nás Kriminálkou Anděl zahájil fenomén porevolučních detektivek. Na pokračování Krále Šumavy pak dohlížel tvůrce první řady David Ondříček.

A za Studnou, která – tipuju – bude bodovat ve filmových cenách za rok, zase stála režisérka Tereza Kopáčková (v ČT loni šel i její skvělý seriál Smysl pro tumor). Na Voyo se však opřela o scénář Mira Šifry a Kristiny Májové, i jim je pod čtyřicet.

Sázka na oživení/omlazení českého televizního trhu zkrátka Voyo vychází. K nedávným jeho seriálům spadajícím do této kategorie, které stojí za vidění, bych zařadila ještě třeba Sex O’Clock či Kauzu Kramný.

Přidá-li se k tomu všemu, že z ČT odešli během posledních let ke zmíněné konkurenci velmi kvalitní lidé – včetně PR týmu, ale hlavně ředitel vývoje obsahu TV Michal Reitler – její vedení by mělo aspoň „cosi“ dělat. Vedle možností šetřit jinde než ve výrobě je to slučování pracovišť, výraznější redukce počtu programů…

Jisté je taky to, že nedá-li šance mladým talentům, je její zápas s platformami předem ztracený. K vítězství jí pak nepomohou ani zvýšené koncesionářské poplatky. A my všichni si musíme zvykat na to, že se stabilní umělecká kvalita nabízí jinde než ve veřejnoprávní TV.

Věčná otázka – za co tedy chce ČT od nás peníze? - bude na Kavčí hory směřovat čím dál častěji. Její oblíbená odpověď, že jdou na objektivní zpravodajství, stačit dlouho nebude.