Článek
Dva bezmála dvouhodinové díly, momentálně dostupné na HBO Max, hranou formou, nebanálně, nemelodramaticky přibližují život a dílo italské fotografky, která svoji dráhu spojila s rodným Palermem, kde jednak dokumentovala život obyčejných lidí, jednak coby fotoreportérka levicového deníku L’Ora zaznamenávala zločiny sicilské mafiánské organizace Cosa Nostra.
Pro nás není bez zajímavosti, že ve filmu narazíme na českou stopu. V jednu chvíli, když Letizia pochybuje o smyslu svého fotoreportérského konání, jí přítel a také fotograf oponuje a povzbuzuje: pražské jaro 1968 je ve světě známé díky fotografiím Josefa Koudelky a španělská občanská válka díky Robertu Capovi.
O něco později v bytě této dvojice zazvoní telefon, na druhém konci je fotograf Koudelka, člen fotoagentury Magnum, a sděluje příteli Letizie, že i on byl přijat do Magna.
Nevím, nakolik je Koudelkův telefonát fikcí, nejspíš úplnou, ale Koudelka a Palermo, to není úplně náhodné spojení. Původem český fotograf do tohoto města od poloviny osmdesátých let pravidelně jezdil fotografovat do tamějšího ústavu pro duševně nemocné. Dosud z tohoto materiálu zveřejnil naprostý zlomeček. Ale v současnosti připravuje šestaosmdesátiletý autor s tímto námětem celou knihu.
Režisér onoho televizního filmu Roberto Andò je rovněž palermský rodák, na scénáři se podílela sama fotografka. V jejím dospělém věku tuhle vášnivou kuřačku ztvárnila (a výtečně!) herečka Isabella Ragonese, která se narodila v Palermu. Blízkost hlavních tvůrců s městem, v němž mafie v minulosti napsala krvavou kapitolu, je ze snímku patrná.
Letizia Battaglia v samém závěru filmu osobně vystupuje, a to v ne úplně krátké, zanedbatelné epizodě. Naopak, a je to silné. Premiéry v květnu 2022 se nedočkala. Zemřela v rodném městě 13. dubna toho roku, bylo jí sedmaosmdesát. U rakve byla umístěna zvětšenina její slavné fotky holčičky s fotbalovým míčem.