Autoři seriálu Problém tří těles: Scény z Číny se natáčely poblíž Londýna

Pro Novinky popsali, že vznik seriálu Problém tří těles nebyl úplně hladký. Do procesu vstoupila pandemie. S autorem předlohy k seriálu Liou Cch'-Sinem tak byli v kontaktu on-line, radili se s ním přes Zoom.

„Museli jsme najít cesty, aby byl děj pochopitelný všude ve světě. V knize autor všechny tyhle věci vysvětluje písemně. My jsme na to museli jít jinak,“ vysvětlil D. B. Weiss za tříčlenný scenáristický tým.

S podobnými úpravami literárních děl mají ostatně všichni letité zkušenosti, mimo jiné díky jinému slavnému seriálu - Hra o trůny. Z tohoto pohledu patří ke světovým scenáristickým celebritám.

„Předem jsme byli z prvního setkání s Liou Cch'-Sinem nervózní. Nikdy nevíte, jak autor přistoupí k tomu, že někdo upravuje jeho témata, jeho příběh. Tenhle má navíc opravdu mnoho vrstev,“ podotkli scenáristé s tím, že v případě čínského spisovatele šlo vše až překvapivě hladce.

„První, co nám řekl, bylo, že je velkým fanouškem Hry o trůny, to byl dobrý začátek. Věřil nám hned. Řekl nám rovnou i to, že rozumí tomu, že literární dílo se musí pro potřeby seriálu upravit, protože jde o jiné médium. Což je věc, kterou ne každý autor udělá,“ ocenili postoj Liou Cch'-Sina.

Shrnuli, že od něj prakticky dostali volné ruce ke zjednodušování jeho původních postav i děje, aby látka zůstala atraktivní také pro chystaný velký seriál, jenž má hned od prvních stran scénáře ambice oslovit diváky (skoro) v celém světě.

Procesem zjednodušení tak prošel vedle postav – mimo jiné ubyly ty čínské, přibyly nečínské - také příběh sám. Výrazné úpravy čekaly proti knize vědecké pasáže, včetně dialogů mezi odborníky.

Průměrný díl seriálu má totiž jen asi hodinu a podobné věci by se do něj tak, aby byly k pochopení i laikům, nevešly. Scenáristé se však zároveň snažili, aby jistá odbornost v projektu zůstala. „Mysleli jsme na vědce, kteří mají tyhle náměty rádi,“ doplnili.

Sečetli, že dílů je (zatím) osm, takže na vyprávění původně velkého literárního příběhu měli celkově něco málo kolem osmi hodin. „Kdybychom chtěli zachovat hlavní detaily z knihy, potřebovali bychom těch hodin asi třicet,“ odhadli.

Dodali, že podle reakcí, jež průběžně dostávají od diváků z celého světa, se do jejich vkusu poměrně trefili. A to také u těch, kteří knihu četli ještě před tím, než zhlédli první díl Problému tří těles.

Prozradit, zda už chystají pokračování seriálu, druhou sérii, však ještě nechtěli. „Doufáme, že bude,“ naznačili jen pro Novinky.

Naopak sdílnější byli v tom, jak uspěl seriál v Číně, kde podle knihy kdysi padlo jedno osudové rozhodnutí, které nyní ohrožuje moderní civilizaci: „Víme, že se tam o něm hodně mluví, píše. Ten, kdo ho chce vidět, si cestu najde.“

A jelikož není Netflix v zemi oficiálně podporován, nemohly tam vznikat ani klíčové scény seriálu, které se podle knihy k zemi vážou a jimiž také televizní vyprávění začíná. Natáčely se proto, jak Novinkám dále prozradil Alexander Woo, ve studiích poblíž Londýna.

Na tom, aby byly co nejvěrohodnější, se shodli scenáristé s jedním z režisérů Derekem Tsangem. Také on trval na tom, aby historické scény zachycující krutý úsek čínské kulturní revoluce v druhé půlce 60. let byly co nejemotivnější, a tak se na nich rozhodně nešetřilo.

„Hrál tam snad každý, kdo mluvil mandarínsky. Ve skutečnosti ale těch, co jazyk skutečně ovládali, na place moc nebylo. Při natáčení se stali těmi, kdo hesla vyvolávali, ostatní se je naučili foneticky,“ smál se Woo.

Pro neznalé seriálu dovysvětlil, že davové scény plné strachu jsou pro rozjezd děje klíčové. A ač se seriál hlouběji do čínských dějin nepouští, podle jeho tvůrců je návrat do minulosti zásadní, nejen pro tento seriál.

„Všichni milujeme historii. Ač jsme my tři podobný režim ani události nezažili, máme hodně načteno, nakoukáno. Snažíme se proto, aby vše ve scénářích sedělo. Popisujeme sice události v Číně, ale podobné se děly a dějí na celém světě, v různých obdobích,“ uzavřeli.