Článek
Naštěstí z Návsi není kýčovitý obrázek "typické" české vesnice, jak by se mohlo zdát, a podle prvního dílu soudě nebude zřejmě trpět ani nasládlou drobnokresbou a rázovitostí Náměstíčka. Na Kavčích horách se tradičně sice vypráví spíš zvolna, ale když je to s jistotou i chutí, jakou předvedl první z deseti dílů Návsi, není důvod na to zanevřít, ať se kolem děje, co chce.
Scenárista Jan Míka a režisér Jaroslav Hanuš rozvíjejí nijak nový příběh jedné nepodařené vesnické svatby s citem pro humor i dramatičnost a zručnost, s jakou stavějí komediální situace, by měli ocenit i autoři nejedné televizní mikrokomedie, která se v poslední době objevila na obrazovce. Divák by se ovšem tak nebavil, nebýt dobrých herců, kteří nesklouzli do klišé.
Simona Stašová a Jiří Schmitzer jsou spolu s Evou Holubovou a Rudolfem Hrušínským ml. skvělí jako ustaraní rodiče, kteří dětem chystají svatbu tak velkou, aby se na ni ve vsi hned tak nezapomnělo. A jsou ještě lepší v hádce a při rozchodu obou rodin na věky věků, když nevěsta odmítne odejít do kostela. Kromě nich vyniká v seriálu především nedočkavý "málemnovomanžel" Matěj Hádek, v příštím díle i s kamarádem Markem Taclíkem.
K osudu zkrachovalých milenců se sice scenárista vrátí ještě i později, ale Náves tvoří samostatné a jen volně propojené povídky, a tak se už v třetím dílu podívá do domácnosti přistěhovalých sousedů z města. Mladí herci, kteří ne všichni jako Hádek s Taclíkem stačí "rodičovské generaci", na chvíli zmizí, seriál se opře o dvojici Josef Abrhám a Libuše Šafránková a sedláckou pošetilost vystřídá pošetilost intelektuála a umělce: stárnoucí dirigent, který žije na chalupě v Javorové s oddanou manželkou, díky vesmírným silám náhle prozře a stane se géniem.