Trojan: Na nominaci bych si nevsadil

Želary mají nominaci na Oscara. Věřil jste si nebo jste byl v klidu a s ničím nepočítal?

Nemyslel jsem, že by to bylo úplně v háji, ale že bych si na to vsadil v sázkové kanceláři, to také ne. Trochu jsem si přece jen sliboval od toho, že jsme před týdnem - tedy na tu úplně nejposlednější chvíli - podepsali smlouvu o distribuci s firmou Sony Pictures Classic, která patří k důležitým americkým distributorům, a když koupí film, ví, proč to dělá. Takže jsem ve skrytu duše přece jen doufal, poslední dva dny jsem byl dost nervózní a ještě pořád mě to docela drží.

S oscarovou nominací už máte zkušenost jako producent filmu Musíme si pomáhat. Jaké vás teď tedy čekají kroky k tomu, aby se z nominace mohl stát Oscar?

O tom všem budu přemýšlet zítra, ale fakt je, že to tentokrát bude už hodně v režii Sony. Samozřejmě s námi budou celou strategii konzultovat, ale nebude to všechno jenom na nás.

Chystáte se co nejdřív odjet do Ameriky?

To záleží na tom, kdy budou chtít začít v kinech a jak si v nich Želary povedou. Ale nejmíň týden před vyhlášením Oscarů tam určitě pojedu.

Jak teď vlastně bude vypadat rozhodování mezi těmi pěti nominovanými?

Nominace vybírá speciální skupina akademiků, o soškách mohou hlasovat všichni členové. To znamená, že teď budou ještě projekce v Los Angeles, New Yorku, Paříži a Londýně, aby film mohlo vidět co nejvíc lidí z šestitisícové akademie.

Tentokrát jste nejen producentem, ale zároveň režisérem nominovaného filmu, což je pro tvůrce, který se za kameru vrátil po řadě let, určitě ohromný pocit. Jak budete slavit?

Ještě nevím. Já vůbec v tuhle chvíli ještě nevím, co si se sebou počnu. Vždyť já ani nechtěl přesně vědět, kdy se to vyhlašuje, říkal jsem, že pokud se to stane, nějak se to ke mně donese. Což se stalo a já jsem z toho ještě celý pryč.