Článek
Ta výstavu odvíjí od konce 50. let, kdy sochařky vykročily na vlastní uměleckou dráhu, a končí v polovině 70. let, kdy předčasně umírá Alina Szapocznikowá.
Koncepce je rozdělená na šest na sebe navazujících kapitol. Začíná rozpadem klasického pojetí figury a spěje až k jejímu radikálnímu návratu v podobě odlitků vlastního těla.
Principem výstavy je konfrontace, která navzdory jedinečnosti každé z umělkyň vyjevuje řadu pozoruhodných paralel. Dílo Janouškové je hrou s metamorfózami materiálů a tvarů, Kmentová tíhla ke konceptuálnímu pojetí s filozofickým přesahem a Szapocznikowá byla ve své tvorbě expresívní až dekadentní.
Výstava je komponována jako hutný příběh
Společným jmenovatelem jejich tvorby je ale formulování ženské identity skrze tělesnost. Tělo je zdrojem rozkoše i bolesti, zrození i smrti, odráží se na něm duševní rozpoložení člověka.
Totemické figury svařené z barevných smaltů Věry Janouškové toto téma reflektují s hravým odstupem. Pro Evu Kmentovou a Alinu Szapocznikowou se ale stalo zcela zásadním, neboť bylo postaveno na intenzívních osobních prožitcích.
Ty jsou zakódovány v archetypálním vejci – symbolu zrození (Kmentová), v křehkých polyesterových skořepinách se silným erotickým nábojem (Szapocznikowá), ale i v plastikách těla zraňovaného a rozpadajícího se (obě). Výstava je komponována jako hutný příběh, který proniká až na dřeň prožívání ženskosti v jejích niterných polohách.
Letohrádek královny Anny, Pražský hrad Tři sochařky: Věra Janoušková, Eva Kmentová, Alina Szapocznikowá otevřeno: denně 10–18 h vstupné: 90 Kč/40 Kč/rodinné 140 Kč