Článek
Všechno se zdá být stejné jako před dvaceti lety, nechybí podmanivý pozvolna promlouvající hlas, který věrohodně žaluje na nespravedlnost světa, nechybí melancholické texty, tichá aranžmá a výborní doprovodní muzikanti a producent (kytarista Dean Parks hrál s B.B. Kingem, Larry Klein spolupracoval třeba s Herbie Hancockem).
Přestože se tu servíruje nesporná kvalita, deska nezanechává tak hlubokou stopu jako starší písně Fast Car, Talkin Bout the Revolution, Smoke and Ashes atd. Tracy už není tak naléhavá. V zásadě nezměnila styl, ale novinka nepřesvědčí, že jí bolesti světa až tak trápí (což neznamená, že tomu tak není).
Její debut z roku 1988 mimo jiné obdržel rekordní tři Grammy, což se jí dnes podařit nemůže. Tracy Chapmanová se stala další z kvalitních písničkářek, které nikdy nepřekonají prvotinu, ale ještě mnoho let mohou vydávat slušná alba.
Tracy Chapman: Our Bright Future Warner 2008