Článek
Pětasedmdesátiletý Cutugno nabídl své hity i písničky, které napsal pro někoho jiného. Vzpomínal na hudební přátele včetně italského zpěváka Adriana Celentana, pro něhož napsal třináct písniček, hovořil o úspěchu svých skladeb v zahraničí a neopomněl poukázat na některé aspekty své slávy. Zavzpomínal na svá medailová umístění na italském hudebním festivalu San Remo, často hovořil (a samozřejmě zpíval) o lásce.
Připomněl také, že českou verzi skladby La mia musica nazpíval Karel Gott. Prostřednictvím rozhovoru pro Novinky.cz ho na svůj pražský koncert pozval a nabídl mu, že by každý z nich mohl zazpívat část uvedené písničky. Gott se ale na pódiu neobjevil, neboť měl pracovní povinnosti jinde.
Při písni L’Italiano se Cutugno v závěru pokoušel přimět publikum, aby poslední větu skladby zazpívalo pod jeho taktovkou samo. Protože se ale rozhodl zpěv odpočítat a nedbal na to, jak je s ním nakládáno v samotné písničce, k zamýšlenému aktu nedošlo. Přitom po publiku chtěl, aby to textu vložilo slovo „Čech“.
Představil též skladbu Insieme: 1992, se kterou vyhrál ve finále Eurovize v roce 1990 v Záhřebu a v níž zpívá o kráse Evropy. Zazpíval i nejsmutnější písničku, kterou prý má ve svém repertoáru. Její vznik inspirovali mrtví imigranti z posledních let, kteří se nedožili cíle své cesty lodí do země zaslíbené, v tomto případě Itálie.
Během koncertu italský zpěvák seděl, ať už u mikrofonu, anebo při hře na piano. Postěžoval si, že ho bolí záda, a skutečně při pohybu na scéně působil poněkud zpomaleným dojmem. Své fanoušky ale potěšil. Připomněl jim sílu melodií svých písniček i příjemný projev, byť čas jeho hlas přece jenom trochu obrousil.