Článek
Bylo těžké rozhodnout se, v jakém hudebním stylu se ponese váš debut?
O sólovém albu jsem uvažovala už delší dobu. Nevěděla jsem ale dopředu, že bude popové. Lidé pravděpodobně čekali, že bude jazzové, protože mé jazzové koncerty s New Orchestra Of Dreams měly velký ohlas. Jazz mám opravdu ráda, mám ale ráda i spoustu dalších stylů. Rozhodla jsem se nahrát album s muzikou, která se mi bude líbit. Tu mi nabídl Hynek Toman, který mi takové skladby napsal.
Není pro vás pop přece jenom trochu méněcenný?
Neřekla bych. Pokud je to dobrý pop, není důvod si to myslet. Já ale pop dosud moc nezpívala. Monkey Business, s nimiž zpívám, k němu sice inklinují, ale vycházejí z funku a jsou velmi svobodní. Pop má tu výhodu, že může oslovit spoustu lidí. A také si myslím, že pokud člověk nechce být stylově vyhraněný, vždycky dělá pop.
Inspirovaly vás zahraniční popové hvězdy?
To určitě ne. Nechtěla jsem, aby mé album znělo jako album od nějaké světové popové zpěvačky. Hynek Toman to pochopil naprosto přesně. Když mi přinesl první písničky, líbily se mi úplně všechny. Napadlo mě, že ve výsledku budou trochu v duchu jakéhosi „Tina Turner style“. Záměr v tom ale není, nechtěla jsem se nikomu podobat.
Hynek Toman je členem skupiny Support Lesbiens, pro kterou také skládá. Proč jste si vybrala jako autora jeho?
Poprosila jsem řadu lidí, a mezi nimi i Hynka, kterého znám mnoho let. Když mi poslal první písničku, velmi se mi líbila a poprosila jsem ho o další. Mezitím mi přišly skladby od jiných autorů, ale ty mě tolik nenadchly. A protože i další píseň od Hynka byla výborná, požádala jsem ho, jestli by se mnou nespolupracoval na celém albu. Souhlasil, což mě nadchlo. Myslím si také, že následující spolupráce naše přátelství prohloubila. Občas se totiž stává, že lidi spíše rozpojí.
V těchto dnech vychází i album Support Lesbiens. Nebylo toho na Tomana moc?
Myslím, že ne, protože my jsme začali pracovat trochu dřív než Support Lesbiens. Už loni v listopadu. Když pak začaly přípravy jejich desky, měla jsem více než polovinu hotovou.
Když jste před šestnácti lety z Ameriky přijela, věděla jste, že tu budete zpívat?
To v žádném případě. Já si ani nemyslela, že se tu zdržím tak dlouho a že tu založím rodinu. Ke zpěvu jsem se dostala náhodou. Přišla jsem o práci asistentky učitelky v jedné americké škole v Praze a skupina Monkey Business zrovna hledala zpěvačku. Ta nabídka se objevila dva dny po tom, co jsem přišla o práci. Tehdy mi to pomohlo překonat smutek ze ztráty zaměstnání.
Dělala jste i něco jiného?
Ne, už jsem jenom zpívala.
Občas jste se objevovala ve filmových rolích. Nechtěla jste být herečkou?
Herectví jsem studovala na univerzitě ve Spojených státech. Je pravda, že jsem pak v několika filmech hrála, ale herectví mě moc neláká. Jsem zpěvačka na sto procent, to je mé povolání.