Tomáš Savka: Udělám všechno, abych ze šoubyznysu neodešel

Jak dlouho může lidem trvat, než na Tomáše Savku zapomenou?

To je hrozně ošemetná věc. Myslím, že na Tomáše Savku se dá zapomenout rychle, pokud se Tomáš Savka nebude snažit v šoubyznysu prosadit, dokud je správný čas. Budu teď dělat všechno pro to, abych z něho tak rychle neodešel.

Proč myslíte, že by na vás mohli lidé zapomenout rychle?

Sejde z očí, sejde z mysli. Život plyne dál a po skončení SuperStar a koncertů to lehce odezní. Budu se snažit dělat na projektech, v nichž chci prezentovat sebe i jiné lidi, abych neodezněl.

Vypadá to, jako byste měl už jasno.

Úplně jasno v žádném případě nemám. Na záznamníku se mi nahromadil chumel nabídek a já se z nich snažím vybrat ty, které by se mi líbily a které by zapadaly do mého časového harmonogramu. Přece jenom mám ještě spoustu dalších povinností. V září mě třeba čeká maturita.

Z jakých oblastí ty nabídky přišly?

Jedná se o zpívání písniček sólově i v duetech, je tam muzikál i turné. Je tam také účast v talk show.

Dostal jste nabídku, která by vám bezvýhradně padla do oka?

Určitě, ale nechtěl bych o ní mluvit konkrétně, protože je v jednání. Lidé, kteří mi ji dali, ve mně mají velkou důvěru, což mě těší.

Jste z Horního Slavkova a šoubyznys je především pražská záležitost. Budete to nějak řešit?

To právě dělám. Nerad bych dojížděl, cesta od nás do Prahy trvá nejméně dvě hodiny. Teď zatím zůstávám v hotelu, kde jsem byl dosud, protože do konce soutěže tam mám pokoj. Pak bych chtěl do nějakého podnájmu, respektive chci mít možnost v Praze přespávat. Udělám to co nejdřív, protože se rozjíždějí věci, které se mě týkají.

Budete při tom pokračovat ve studiu?

Základ je maturita. Příští týden bych měl dělat přijímačky na Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, obor němčina. V záloze mám ještě dvě další možnosti, z nichž jedna je ve Švýcarsku a druhá v Rakousku. Jedna škola se zaměřuje na jazz a druhá na klasické zpívání. Nejsem ještě rozhodnut. Záleží na tom, jak to v šoubyznysu vyjde.

Jaká byla vaše minulá neděle?

Vstával jsem levou nohou, byl to nejhorší den. Celý týden byl špatný: odeznívalo mé nachlazení, byl jsem hlasově indisponován, přišla rýma. Nemohl jsem zpívat, šlo to až v pátek. V neděli jsem zatnul zuby a na generálce i v přímém přenosu ze sebe vydal všechno. Dostali mě diváci. Bylo mi jasné, že nemohou koukat na ospalého, unuděného a uondaného Savku. Tak jsem se nechtěl reprezentovat.

S tím asi souvisí narážka poroty, že jste byl moc sladký.

Snažil jsem se působit pozitivně a bojím se, že jsem to trochu přehnal.

Kdy jste věděl, že vypadnete?

Vlastně od rána. Měl jsem špatný sen a probudil jsem se se zlým tušením. Říkal jsem si, že to dnes bude můj poslední den a bál jsem se toho. Můj konečný cíl bylo třetí místo, ale ne hned. Stupňovalo se to. Co bych na začátku dal za to, kdybych se dostal do stovky. Že vypadnu, jsem na sto procent věděl, jakmile Ondra Brzobohatý řekl, že postupují obě holky.

Pořád si myslíte, že soutěž vyhraje Aneta Langerová?

Přeju si to, ale nejsem o tom přesvědčený. Nejsem přesvědčený ani o tom, že by z toho byla nějak moc šťastná.

Přinesla vám soutěž nějakou nepříjemnost?

Určitě hektičnost. Také se mi stalo, že se přítelkyni Štěpánce a mně někdo naboural do mobilního telefonu. Psali jsme si esemesky, které byly dost soukromé, a někdo na ně začal reagovat. Dal si za cíl, abychom se rozešli, ty jeho reakce byly dost oplzlé. V jednu chvíli to bylo dost tvrdé. Já byl v Praze, Štěpánka v Karlových Varech a on mi psal, co má právě na sobě. Udělal jsem rázný krok a zadal jsem do Štěpánčina mobilu, aby jí nechodily esemesky z internetu. No a on začal volat. Měl jsem docela strach.

Ještě to trvá?

Myslím, že jsme to ustáli. Musím to zaťukat, už týden se neozval.

Každý ze soutěžících, který vypadl ve finálových kolech, měl na partu, jež vznikla, nějaký názor. Většina se shodla, že byla v pořádku. Několik pochybností přesto zaznělo.

Věronika Zaňková Právu tvrdila: "Podle mě je v zákulisí celá soutěž konstruovaná televizí Nova. Ona si vyrábí člověka. Přijdete s nějakým životním postojem, Nova si o vás udělá obrázek a tak vás prezentuje."

Vypadla jako první, nicméně zažila celou desítku, která na setkání s novináři ve studiu Propast, kde nahrávala v dubnu skladbu Veď mě dál, působila velmi přátelsky.

"Ze začátku to byla docela legrace. Všichni jsme se na první vystoupení těšili a navzájem se drželi. Přáli jsme si, aby to dobře dopadlo. Žádný z nás, kromě Petra Poláčka, který vystupoval někde na Václaváku, na tak velkém koncertu nikdy nezpíval," vzpomněl Tomáš Savka.

"Sčichli jsme se jako jedna parta i s moderátory. Možná to tak nemělo být, protože pro ně musí být obrovsky těžké někomu oznámit, že s nimi dál nebude," tvrdil Petr Poláček, který z finále vypadl jako druhý.

Kola probíhala, týden celkem utíkal, tužily se vztahy, ale současně vznikaly partičky.

"Postupně na nás padala trochu deprese, možná i ponorková nemoc. Viděli jsme se šest dnů v týdnu, dvacet čtyři hodin denně," řekl Savka. "Na konci byla atmosféra úplně jiná. Byli jsme vážní, každý se soustředil na svůj výkon. Nechci říct, že by mezi námi přátelství nebylo. Bylo, a dokonce si myslím, že jsme se v průběhu pořadu semkli tak, že jsme byli všichni kamarádi."

Zhojilo to i zjitřené rány. Julian Záhorovský přiznal, že měl zpočátku problémy se Sámerem Issou. "Jen jsme se respektovali, ale postupně se to urovnalo."

Finalisté mají společný rituál, který bude pokračovat až do finále. Když jdou na pódium zpívat nebo k vyhlášení, nikdy ne bez něho. Možná byl už ten jejich pokřik slyšet až k televizním divákům domů.