Tomáš Klus: Už vím, že píseň nezmění svět, to může jen člověk

Dal jsem tentokrát na názory lidí, kteří výběru singlu rozumějí. Poskytl jsem jim desku a řekl, že se rád nechám poučit, jak se singl vybírá. Nikdy jsem totiž nepřišel na algoritmus, podle něhož se určují. A nikdy jsem se ve svém názoru netrefil.

Že bylo vybrané Tajemství, je pro mě velmi symbolické. Novou desku totiž vnímám jako vstup do nové éry. Tajemství vzniklo jako první písnička na album a zrodila se v období, kdy jsem přemýšlel o tom, že skončím s hudební kariérou a začnu dělat něco jiného. Bylo to mé loučení se světem pop-music a kreativou hudebního druhu. Nakonec mě ale touha odejít přešla.

Dlouho jsem věřil, že písničky mohou změnit svět, ale pozvolna jsem začal chápat, že to není možné. Písnička nemůže změnit svět, to může jenom člověk nebo situace, která je jím způsobená. Navíc jsem byl přesvědčen, že přesně vím, jak nejlepší svět vypadá, a chtěl jsem ho měnit písněmi. Dnes ale platí, že to, co mělo být koncem, je začátkem nové etapy.

Myslel jsem, že bych nabídl své služby nějaké reklamní agentuře, pro kterou bych mohl vytvářet například slogany. Mám pocit, že si s jazykem rozumím a mohl bych být platný. Bavilo by mě i učit.

Doznal jsem, že po čtrnácti letech v mainstreamu je na čase nahrát popovou desku. Chci si současně užít toho, že se na mých koncertech bude spontánně na nové písně tančit, neboť já sám, ač tančím velice špatně, tančím rád.

Zároveň jsem pochopil, že je potřeba hlídat si svou osobnost v rámci vyjadřování názorů. Jedna věc je promítat je do písniček, druhá jimi písničky zastínit. Na koncertech jsem své názory hlásal do mikrofonu, ale nedal jsem ho pak do rukou těch, kteří se mnou nesouhlasili. Nebylo to fér.

Vystřízlivěl jsem tedy z některých svých postojů a uvědomil si svou roli, poslání i talent, který je potřeba naplňovat. V opačném případě by byla škoda ho mít. A celé je to vyšperkované tím, že jsme si jako producenta desky zvolili Jirku Buriana, člověka, který je celý ponořený do hudby a nic jiného ho nezajímá.

Velmi razantně. Předal jsem mu nachystaný demomateriál, on si ho poslechl, sešel se mnou i kytaristou mé kapely Jirkou Kučerovským a řekl nám, co by kde upravil, dodělal nebo zrušil. S kluky z kapely jsme docela pankáči, ale tentokrát jsme postupovali velice systematicky. Nakonec jsem musel Jirku Buriana a Jirku Kučerovského hodně korigovat, když se pouštěli do dlouhatánských debat o hudbě. Během nahrávání desky jsem se nicméně o muzice naučil spoustu věcí a vyslechl jsem řadu skvělých skladeb.

Především jsme se ale my tři velmi protnuli v tom, jak cítíme muziku a co si myslíme, že může lidem dělat. Shodli jsme se, že je to životní potřeba, že je to rituální klíč k otevírání člověka. Tohle poznání jsme naplnili v dalajlamovské písni Manasarovar, ve které jsme se rozvášnili a vytvořili abstraktní hudební plochu, při jejímž poslechu se pak hodně našich přátel rozplakalo. Muzika toho může říct daleko víc než tisíc slov.

Je to název písně, která je pro mě na albu nejdůležitější a nejsilnější. Cítit je jedna z nejdůležitějších věcí, které se musíme jako společnost naučit, abychom spolu dokázali žít. Předně je ale pro mě ta písnička uzavřením vztahu s otcem. Když jsem ji psal, doznal jsem, že je smutná a depresivní. Já ale tyhle emoce necítím.

Když jsem se pak hlouběji zamyslel, došlo mi, že mi skrze ni táta poslal vzkaz o tom, co ve svém životě cítil a proč odešel. Byl to veselý a přátelský člověk, ale k sobě přátelství necítil. Chtěl bych k té písni na Koprovském štítu ve Vysokých Tatrách, kde táta zemřel, natočit videoklip. Tím celou tuhle kapitolu uzavřu a zároveň podtrhnu, protože můj vztah s tátou, i když už tu dvacet let není, je jeden z mých životních pilířů. Tady vykrystalizoval, konečně jsem ho pochopil a definitivně mu odpustil.

Myslím, že je to obecně problematika dětí, které přijdou o svého rodiče. Dožívají některé jeho příběhy, nebo se s ním natolik silně identifikují, že dělají věci, které dělal on, opakují tytéž chyby, živí stejné strachy. V určitém okamžiku pak ale přijde zlom a u mě přišel s touhle písničkou. Mimochodem jedna paní mi také napsala, že jsem pěkný kulišák, protože dát v téhle době desce název Cítím, je velmi odvážné. Prý jistě na tom albu zase tnu do živého. To mě pobavilo.

Na každé desce se snažím seřadit je tak, aby alespoň vzdáleně vytvářely příběh. Na této tvoří první polovinu skladby o mých osobních vztazích, o mé sebereflexi vůči nejbližšímu okolí, vůči mé ženě a podobně.

Zlom přichází v písni Reflexe, což je zhudebněná báseň Františka Gellnera. Má pozornost se pak obrací ke společenským otázkám, jakými jsou odpovědnost za planetu, za uprchlickou krizi a obecně za věci, které nás mohou potrápit, ale můžeme je změnit a obrátit v něco, co nám může přinést velká pozitiva. Potřeba naučit se spolu mluvit je ostatně leitmotivem několika mých posledních desek.

Druhou půlku alba jsem odlehčil sebeironickou skladbou Osvícen. Reaguju v ní na situace, s nimiž jsem často konfrontován. Lidé na mě mají spoustu různých názorů a pak jsou často překvapení, že když mě poznají, doberou se toho, že nejsem takový blb, jak si mysleli. Já je ale chápu, protože jsem se dopustil spousty prohlášení, která k takovému jejich názoru mohla zavdat důvod.

Písnička Manasarovar pak odkazuje na můj životní vzor Jeho svatost 14. dalajlamu, který ve svých knihách i svou činností přináší jasnou vizi světa jednadvacátého století, s níž se naprosto ztotožňuji. A poslední skladba Vánoční čas vznikla loni pro Městská divadla pražská, když nemohla hrát.

Chceme nabídnout opravdovou popovou show bez toho, abychom lidi ošidili o naši silnou stránku, což je interakce a komunikace s nimi. Rádi bychom s Matyášem Vordou připravili i světelnou a projekční show, protože on je na to nejlepší na světě.

Dosud to bylo tak, že jsme na koncerty moc nezkoušeli, protože členové mé Cílové skupiny zahrají cokoli a kdekoli. Tentokrát to bude vyžadovat velký trénink, který přinese své ovoce v tom, že publikum dostane plnohodnotný popový koncert.

Teď jsme v podzimně-zimní hibernaci. Netroufli jsme si naplánovat žádná vystoupení, protože situace je nejistá. Poctivě zkoušíme a v březnu vyjedeme na turné i pokřtíme desku.

Může se vám hodit na Zboží.cz: