Článek
Blízko dálnice, která vede od Prahy na Berlín, se natočí klíčové scény. Opravdové zbytky bunkru jsou na východě nynějšího Polska v bývalém východním Prusku, někdejší součásti Německa.
Filmový štáb pronajal mimo jiné ve Švýcarsku dva "junkery" - letadla Ju-52 z roku 1932. Právě takovým strojem letěl 20. července 1944 důstojník wehrmachtu Claus Schenk von Stauffenberg z východního Pruska do Berlína. Krátce předtím položil ve vůdcově hlavním stanu na východní frontě bombu, která ale nakonec nebyla dost silná na to, aby Hitlera usmrtila.
Pod režijním vedením Bryana Singera má ve čtvrtek padnout první klapka snímku pracovně označovaného Valkyrie. Anglický titul pochází z názvu zmařeného komplotu Operace Valkýra. Už předem se ale film stal v Německu politickým tématem; zvláště pak o začínající letní "okurkové" sezoně.
Klíčové scény koprodukce hollywoodského studia United Artists a největšího evropského studia Babelsberg v Postupimi vzniknou v kulisách ze dřeva a lepenky. Lesy u braniborské obce Klein Köris přitom mají letité zkušenosti s neonacisty. Na konci války v roce 1945 se tam odehrávaly prudké boje, při kterých zahynulo na 50 000 německých vojáků. Na hromadné pohřebiště v nedalekém Halbe se každým rokem stahuje ultrapravice.
Hollywood vs. scientologie
V jinak chabém protihitlerovském odboji je Stauffenberg pro Německo modlou. I proto někteří kritikové nejsou nadšeni tím, že tuto kapitolu zpracuje Hollywood, protože pochybují, zda se jí chopí věrně. Znepokojení vyvolává i Cruisova příslušnost ke scientologické církvi. Německé úřady ji považují za nebezpečnou sektu a dohlíží na ni kontrarozvědka.
Německá vláda upřela filmovému štábu možnost natáčet na některých autentických místech. Tím je kupříkladu v centru metropole takzvaný Bendlerův blok, kde pár hodin po nezdařeném atentátu byli hlavní aktéři spiknutí postříleni a kde nyní sídlí ministerstvo obrany.