Článek
Tipy Karla Kuny
Čtu: Vždycky mám rozečtenou nějakou klasiku a do toho švihnu něco současného. U postele mám teď zrovna Bratry Karamazovy, tady nemám slov, cítím se jako jeden z rodiny. No a k tomu Měsíční povídky Patrika Linharta, podle mě jednoho z nejoriginálnějších současných spisovatelů - protože je tak silně svázaný se severními Čechami, mám z toho navíc výlet.
Poslouchám: Čím dál víc klasiku, jako je například řada Supraphonu Zlatý Ančerl. A pak třeba Radůzino album Při mně stůj, podivuhodnou směs drsnosti a něžnosti.
Viděl jsem: Inscenaci Scény z manželského života (Ingmar Bergman) v Dejvickém divadle, kterou táhnou jen dva herci - Martin Myšička a Lenka Vlasáková. Téma rozchodu a pokusů se zase sejít, v Dejvicích jako vždycky zahrané, co to jde. Skvělé detaily jak v textu, tak v herectví, přesné a ostré. Vybízí mě to k tomu, abych ve světe ještě víc hledal to nebergmanovské.
Internet: Mám rád osobní stránky guru táborské kultury, sportu a dolce vity Jiřího Fišera www.jirifiser.cz. Už ty tři hlavní linky: cyklo, blues, politika. Jiří Fišer podniká dlouhé výpravy na kole, vykřikuje si při nich do diktafonu a pak to přepisuje na internet. Mohl bys tam ale občas připsat něco aktuálního, Jirko!
Peter Gössel, Gabriele Leuthäuserová: Architektura 20. století
Publikace z produkce německého nakladatelství Taschen se zabývá hlavními stylovými tendencemi v moderní architektuře. Text je určen především pro zájemce, kteří hledají základní informaci o nejvýznamnějších stavbách a architektech 20. století. Vše názorně dokumentuje 460 kvalitních reprodukcí a na 150 půdorysů. Kniha je doplněna encyklopedií s medailónky tvůrců od Antoni Gaudího až po Renza Piana. Do češtiny přeložili Blanka Pscheidtová a Petr Turecký.
Slovart, Praha 2003, 448 stran
Rudolf Matys: V umění volnost
(Kapitoly z dějin Umělecké besedy)
Nejstarší umělecký spolek u nás byl založen v roce 1836. Po agónii (50. a 60. léta) a zániku (1972) obnovil v 90. letech činnost. Heslo z doby vzniku Umělecké besedy, které je i titulem knihy, je stejně platné, důležité a pro někoho iritující i dnes. Nejde o prosazování směrů, škol, vlivů, jde o pospolitost, setkávání a vzájemnost. Příběh Umělecké besedy ... je skutečně především příběhem o postupném dospívání české kultury, o její cestě ke zralosti, stopou, kterou můžeme sledovat v průběhu celé řady generací (...) Chce se tu použít hovorového tvaru: čeští vlastenci se stále potřebovali "hecovat" - a pocit výjimečnosti, který nad osudy svého národa pociťovali a také vyjadřovali, znamenal ve skutečnosti sotva víc než: my, Češi, jsme tady ve vyspělé Evropě také!
Academia
Medvěd 009: Chci se jen dohodnout
Veselá rocková skupina z Úval u Prahy vydala své první album a nahrála na ně všechny koncertními programy vyzkoušené hudební pamlsky. Některé v domovském regionu již zlidověly, což dává dobrou šanci, aby je přijali i posluchači mimo Střední Čechy. Charakteristická je zvuková účast klávesových nástrojů, saxofonu, civilní vokální projev a schopnost vepsat do refrénu úderný slogan. Hudba Medvěda 009 je představitelkou české klubové scény.
Popron Music, 45:16
