Hlavní obsah

Tipy Jana P. Muchowa

Novinky, Jiří Tlučhoř, František Cinger, Jaroslav Špulák

Hudebník Jan P. Muchow uvádí, co jej v poslední době zaujalo v kultuře. Redakčními tipy jsou kniha Balkán 1804 - 1999 a nové album Johna Mellencampa.

Foto: Martin Šalek

Lze očekávat, že čekárny dermatologických ordinací budou v pondělí 14. května plné pacientů, kteří pochopili důležitost a účinnost správné prevence.

Článek

Tipy hudbeníka Jana P. Muchowa

Čtu: Román Ignorance od Milana Kundery. Bohužel ho čtu v angličtině, protože česky k mání není a dlouho asi nebude. A stále jsem nadšený knihami Petry Hůlové Paměť mojí babičce a Nebe pod Berlínem od Jaroslava Rudiše.

Poslouchám: Alba Think Tank od Blur, Heil To The Thief od Radiohead, Have You Fed The Fish? od Badly Drown Boy a Black Cherry od Goldfrapp. Všechny tyto desky jsou "pop" tak, jak ho mám rád.

Viděl jsem: Film Nuda v Brně. Po hodně dlouhé době jsem opět odcházel z kina nadšený.

Surfuji: Několikrát denně navštěvuji náš web www.eost.cz, protože se ho snažíme neustále aktualizovat. A dále pak musicserver.cz, techno.cz a novinky.cz, abych byl v obraze.

Misha Glenny: Balkán 1804 - 1999

Povstání srbských křesťanů v muslimské říši v letech 1804 - 1830 zahajuje pohled novináře a spisovatele Mishy Glennyho (1959), studenta univerzity v Bristolu i Karlovy univerzity, na události na Balkáně až do konce 20. století. Všímá si všech národních i národnostních skupin a jejich boje za vytvoření vlastní státnosti. Žádná jiná kniha se tak komplexně nezabývá kořeny i podobou moderního Srbska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Řecka, Bulharska, Rumunska i Albánie. Nezavírá oči před katastrofálními důsledky, které měly v dějinách zásahy velmocí do této oblasti. Dokazuje, že starodávnou nenávist či řevnivost mezi národy a kmeny často vyostřili diplomaté ve vzdálených evropských metropolích.

BB art, přeložili Olga a Martin Kovářovi, 547 stran

John Mellencamp: Trouble No More

Americký zpěvák John Cougar Mellencamp se vydal na hudební dráhu už v roce 1975 a během kariéry si získal pověst druhého Bruce Springsteena. Na nové desce se ale pustil do obdělávání tušených kořenů a přepracoval bluesové a folkové skladby jiných. Přistoupil k nim po svém, přidal kapku country a vytvořil nesmírně poctivou desku, na níž je hlasově tradičně přesvědčivý. Nejspíš nepotěší zástup svých typických fanoušků, ovšem pravověrného příznivce šedesátých let přinejmenším osloví.

Sony Music/Bonton, 47:19

Související témata:

Výběr článků

Načítám