Hlavní obsah

Tipy Ireny Budweiserové

Novinky, aš, kč, Právo

Zpěvačka Irena Budweiserová uvádí, co ji v poslední době zaujalo v kultuře. Redakčními tipy jsou výstava Obraz a tisk přibližující curyšskou tiskařskou dílnu Petera Kneubühlera romány a album Jsi Orkeyské víno, kde Jaroslav Erik Frič recituje svou poému za doprovodu brnské skupiny Čvachtavý lachtan

Foto: Martin Lorenc
Článek

Tipy Ireny Budweiserové

Čtu: Ty nejprodávanější spisovatele a knihy - Květu Legátovou a Michaela Cunninghama. Jeho Hodiny mě nadchly i v kině. Také se mi líbí kniha o malířce Fridě Kahlo. Hodně čtu knížky, kterou jsou zfilmované, i když Želary jsem ještě neviděla.

Poslouchám: Teď jsem dostala nějaké novinky od Indies - Šarközi a Tomáše Kočka, kterému jsem dělala kmotru. Chystám si taky poslechnout nového Seala a Macy Gray, protože černá muzika mě pořád bere nejvíc, i když jsme zvědavá i na novou Annie Lennox.

Viděla jsem: Film Jedna ruka netleská, který mě moc nenadchnul, představení Kdo se bojí Virginie Woolfové ve Vinohradském divadle a chystám se Na Zábradlí na inscenaci Perfect Days, které režíruje Alice Nellis. Její pohled je mi blízký.

Internet: Nebrouzdám

Obraz a tisk (Peter Kneubühler a umělci jeho dílny)

Proslulá tiskařská dílna Petera Kneubühlera pracovala v Curychu v letech 1972 až 1999. Její zakladatel dovedl k absolutní dokonalosti hlubotiskové a experimentální tisky v grafice. S oblibou ho vyhledávali nejpřednější výtvarníci, mimo jiné Mario Merz z Itálie či John Baldessari a James Turell z USA. V 90. letech byl z iniciativy Švýcarsko - českého kulturního fondu umožněn pobyt v jeho tiskárně i mladým českým umělcům. Kolekce jejich pracovních tisků je součástí této zajímavé přehlídky světové grafiky.

Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, 6. listopadu - 7. prosince

Jaroslav Erik Frič & Čvachtavý lachtan: Jsi orkneyské víno

Deska nabízí originální spojení autorské recitace s doprovodem mladé brněnské alternativní kapely. Moravský básník se inspiruje jak umělci soustředěnými okolo nakladatelství Staré říše, tak beatniky. V mnohovrstevnaté poémě mísí dojmy ze Londýna roku 1968 i z moravského venkova a proti zglajchšaltované postmoderní realitě staví opravdovost prožitku i hloubku křesťanství. Spojení s hudbou je nesmírně zajímavé, ovšem lépe vyznívá úvod a závěr, kdy je doprovod jednodušší a dává desce undergroundový nádech připomínající práce Plastiků z konce 70. let. Kapela prokázala svou invenci, protože ji nečinilo problém opustit písňovou formu a zvládla větší plochy, na nichž i šíři záběru sahající až k jazzovým sólům či progresivnímu rocku.

Guerilla Records 51:35

Související témata:

Výběr článků

Načítám