Hlavní obsah

Tipy dne: Pocta jazzu, Franz Kafka

Novinky, Vladimír Říha, Jaroslav Rudiš, Jaroslav Špulák

Kytarista skupiny Lucie Robert Kodym uvádí, co ho nejvíce zaujalo v poslední době z kultury. Redakčním tipem je kniha Franze Kafky Amerika a výstava Pocta jazzu.

Foto: Aleš Plevka

Uvodní uvítání

Článek

Tipy Roberta Kodyma, kytaristy a zpěváka skupiny Lucie

Čtu: Mám toho rozečteného strašně moc a namísto, abych knihy dočítal, tak se pouštím do dalších. Nedávno jsem si sehnal některé Slovníky staročeštiny, což jsou takové sešitky z nakladatelství Academia. Jsou úžasné. Sbírám knížky z devatenáctého, osmnáctého a jednu mám i ze sedmnáctého století. Učím se číst tehdejší jazyk, zajímají mě jeho kořeny. Kromě toho jsem stále začtený do Velkých dějin zemí koruny české.

Poslouchám: Stanici Vltava a rádio Classic. Naposledy jsem poslouchal francouzský výběr barokní hudby. Některé vokální skladby z té doby jsou úplná meditační hudba, jako když se ponořím do oceánu.

Viděl jsem: S velkým zpožděním mě nadchl film Amélie z Montmartru. Nečekal jsem, že můžou být ve filmu takhle krásně vyjádřeny city a pocity. Vzpomínám si, že se mi líbily i filmy Americká krása a Na pokraji slávy.

Pocta jazzu

Výstavu fotografií sedmdesátiletého Miroslava Jodase Pocta jazzu by si neměli nechat ujít nejen pamětníci Mezinárodních jazzových festivalů 60. let, které Jodas fotograficky dokumentoval a graficky vytvářel i jejich programové sešitky, ale i milovníci knížek a publikací o jazzu (známé sborníky Taneční hudba a jazz). Jodas (70) vytvářel i obálky časopisu Divadlo v 60. letech, spolupracoval s výtvarníky jako Libor Fára či Jiří Rathouský. 

Na výstavě se můžeme setkat s C. Basiem, D. Ellingtonem, R. Charlesem, G. Evansem, B. Goodmanem při jejich pražských vystoupeních, ale i s domácími L. Hulanem, K. Velebným, J. Stivínem a dalšími.

Výstavní síň Akademie věd ČR, Národní třída, Praha

Franz Kafka: Nezvěstný (Amerika)

Nové vydání nedokončeného Kafkova románu, příběhu člověka, který se ztratí ve velkém světě, doprovázejí působivé ilustrace Jaroslava Róny. Jde o kresebné návrhy k filmu Amerika režiséra Vladimíra Michálka z roku 1994. Román za autorova života nevyšel, v roce 1927 jej vydal z pozůstalosti Kafkův přítel Max Brod.

Labyrint, 293 stran

Související témata:

Výběr článků

Načítám