Článek
Publikum se noří do tmy, nemíří na sedadla, nýbrž do volného prostoru výjimečně propojených sálů alternativní scény, kde na něj z rozličných míst září baterky chytrých telefonů vyluzujících intimní výpovědi dvanácti mladých žen. Tichými a jemnými hlasy se svěřují se svými osudy, nočním i denním sněním, pamětihodnými prožitky z dětství nebo s myšlenkami, za něž se stydí.
Komorní část představení, kdy se divák může porůznu zaposlouchat do příběhů podle vlastního rozhodnutí, je jakousi předehrou k ústřední složce, v níž se protagonistky extrovertně pohybují napříč obecenstvem a už hlasitěji na mikrofon dále obnažují vnitřní pohnutky a vzpomínky.
Ačkoli se vesměs cíleně překrývají a skáčou si vzájemně do řeči, zvláště souznícím způsobem se zároveň doplňují. Během devadesáti minut své promluvy několikrát identicky zopakují, čímž posluchač získává dostatečný prostor je zachytit všechny či zvolit jen vybrané z nich, a přitom svobodně proplouvat prostředím jako v galerii mezi jednotlivými artefakty.
Autorka konceptu Jana Svobodová, režisérka a scenáristka v jedné osobě, instalaci vystavěla na základě loni konaných workshopů zaměřených na konkrétní osobnosti účastníků bez zřetele na jakákoli měřítka. „Výběru účastníků projektu věnuji extrémní pozornost, zajímá mě jejich osobnost, to, co si myslí,“ řekla Právu tvůrkyně, jejímž záměrem je dát do popředí jedinečnost lidí před naučenými technikami.
Z dílen do představení shodou okolností pokračovaly pouze ženy, mezi nimiž figuruje pekařka, studentka architektury nebo kupříkladu absolventka elitního britského gymnázia, která momentálně pracuje v rámařství.
„Spojovacím znamením performerek je jejich vášeň pro profesi a touha vyjádřit se k světu, v němž žijí, a úloze, kterou v něm zastávají,“ doplnila Svobodová.
Inscenaci Ti, kdo mluví za sebe uvede Archa v reprízách od 16. do 19. září.
Může se vám hodit na Firmy.cz: