Článek
Na podzim jste absolvoval miniturné v Americe. Kde všude jste hrál?
Byly to čtyři koncerty, moc jsme z Ameriky neviděli, protože jsme se hodně drželi několika měst. Byl to New York, kde jsme hráli v Českém centru v Bohemian National Hall, pak kousek od Filadelfie a taky ve Washingtonu na českém velvyslanectví. Hráli jsme s bubeníkem, šlo o takové akustičtější, komorní hraní, byli jsme tam jedenáct dní.
Kdo přišel? Češi, nebo Američani?
Ono to bylo poskládané, takže těžko říct, přišlo mi to zhruba fifty fifty. Přišli lidi, kteří mají rádi českou kulturu, bylo tam hodně Američanů a zároveň lidí, kteří už v Americe žijí tak dlouho, že už ani moc neumějí česky. Myslel jsem, že tam bude víc Čechů, překvapilo mě, kolik Američanů přišlo. To nám udělalo radost.
Vaše novinka Nebedálky má působivý klip z Manhattanu. Kdo ho točil?
Mám k tomu takový krátký příběh. Nikdy předtím jsem nebyl v Americe a měl jsem zrovna připravený singl, který jsem chtěl vydat. K němu by bylo dobré natočit klip. A když už je člověk v New Yorku… Tam se to točí jedna radost, je to tam velmi fotogenické.
Neznal jsem ale nikoho, kdo by to mohl natočit. Tak jsem si prohlížel na internetu různé režiséry a kameramany, kteří pocházejí z New Yorku, a večer jsem se díval na svou oblíbenou kapelu War On Drugs. Na YouTubu jsem našel jméno Shawn Brackbill – jejich fotografa.
Začínal v Praze jako pouliční umělec.
Napsal jsem mu, jestli by nám náhodou nenatočil jednoduché video, a on odepsal, že ano. Takže máme klip od Shawna Brackbilla, který je v Americe jako fotograf dost známý. Točili jsme i na střeše Českého centra a na Manhattanu. Vyšlo nám nádherné počasí, bylo velmi slunečné. Ale klip máme černobílý.
Udělala na vás Amerika velký dojem?
Většinu času jsme strávili ve Washingtonu, který se nám hodně líbil. New York je na mě moc velký. Já jsem z vesnice a už v Praze je to na mě hodně velké, ale New York je fakt obří. Z Ameriky jsme viděli málo, vlastně pár měst. Amerika skýtá neuvěřitelné možnosti, je velká. Nadchlo nás to, třeba i jídlo, ale v rámci normálu. Ne že bychom se z toho úplně odvařili.
Dokázal byste tam žít?
Asi bych tam dokázal žít, ale ne v tom New Yorku. Ve Washingtonu se nám líbilo. Ve dvaceti bych si to představit uměl, ale teď mám úplně jiné priority. A myslím, že se máme fakt dobře tady u nás.
O čem jsou Nebedálky?
Podle mě jsou o jakési pomoci druhému člověku, když je mu ouvej, je v nějakém špatném období. Je to o podpoře, o tom, udělat tomu druhému člověku radost nebo ho rozesmát, protože každý z nás se občas ocitne na dně.
Získal dvě Ceny Anděl a nominaci na Českého slavíka.
Nedávno jsem se s někým bavil o tom, že to není jen píseň, kterou zpívá kluk pro holku. Může to být úplně univerzální, kluk klukovi, holka holce.
Dá se v Americe hrát i na ulici?
Je to asi povolené, ale viděli jsme málo buskerů. Moc se tam nehraje. Cítil jsem takové napětí. Nevím, jestli je to tam nebezpečné, nebo proč. Možná jsem se zdržoval na špatných místech.
My jsme měli program, takže jsem ani nemohl na ulici hrát.
Letos se vám narodil syn Damián. To asi znamená výraznou změnu životního stylu, ne?
Je mu půl roku a je to krásné. A změna životního stylu? Člověk chce být víc doma, to je největší změna. Nechci, aby mi něco uteklo, když roste. Chci být doma pro rodinu.
Thom Artway
Už samozřejmě nevyrážím na dlouhé měsíce do Austrálie, ale máme třeba tradici s kamarádem Martinem Harichem, že jednou za rok vyrazíme na vánoční busking do Německa. Vezmeme auto a jedeme někam, kde to neznáme. A snažíme se lidem udělat radost. Nejezdíme do Drážďan, kde je víc Čechů než Němců, jezdíme trochu dál, kde je to němečtější.
Pracujete na nové studiové desce?
Mám v šuplíku písničky, které bych rád vydal letos, ale nechci slibovat, protože už jsem říkal před dvěma lety, že bude, a nebyla. Takže ano, pracuju na dalších věcech, budu se ji snažit vydat tento rok, ale nic neslibuju! (směje se)
Může se vám hodit na Zboží.cz: Hedgehog - Thom Artway CD, All I Know - Thom Artway CD