Hlavní obsah

Těžký život uměleckého kritika

Umělecký kritik obecně patří k nejneoblíbenějším profesím. Ze strany tvůrců je často pokládán za zbytečnou osobu a řada z nich razí názor, že ti, co něco umějí, věnují se umění, těm druhým pak nezbývá, než je kritizovat. Jenže i divadelní kritik musí být obdařen talentem, a to hned dvojího druhu: co nejlépe přečíst sdělení inscenace a poté je vtělit do slov.

Foto: archiv autora

Radmila Hrdinová

Článek

Mezi kritiky a tvůrci panuje od nepaměti řevnivost, jež v různých dobách nacházela různé, někdy i překvapivé podoby. Básník Jiří Karásek ze Lvovic vzpomíná, jak v jeho přítomnosti během odpoledního korsa po Ferdinandově (nyní Národní) třídě, si nafackovali režisér Jaroslav Kvapil s kritikem Arnoštem Procházkou. Dnes už se sice nefackujeme, ale během své více než třicetileté kritické praxe se také setkávám s různými projevy nevole.

„Jeden z nás dvou je pitomá koza,“ napsal mi před lety renomovaný divadelní režisér v reakci na mou recenzi jeho inscenace. K jeho cti nutno přičíst, že alespoň připustil možnost volby. Nicméně, jeho stručný dopis končil výkřikem: „Váš článek si vylepím na víko od rakve.“

Jistý operní pěvec zakončil svou obsáhlou stížnost na mou kritiku jeho výkonu adresovanou redakci Práva výhružněji: „Podobné výlevy v tisku si pro příště nenechám líbit a budu se jim bránit všemi dostupnými prostředky!“ Vzhledem k úctyhodným tělesným rozměrům dotyčného pěvce bylo nutno brát jeho varování vážně.

Moc zásadně ovlivnit veřejné mínění, přisuzovaná kritikům, se u nás obecně přeceňuje. Kvůli špatné kritice se nikdo nestřílí, ani se nezavírají divadla. Přesto mám ve svém archivu dopis od šéfa jednoho z pražských divadel, který mi poslal s kopií zrušené objednávky na reprízu inscenace onoho divadla. „Po rozšíření níže uvedené kritiky v naší obci nemám bohužel šanci lístky na představení prodat,“ píše referent Městského úřadu jedné středočeské obce. Těch pětačtyřicet zrušených vstupenek po mně divadlo ale uhradit nechtělo.

Nepíší jen umělci, ale i diváci, jejichž názor na zhlédnuté představení se rozchází s názorem kritikovým. A ti bývají často daleko ostřejší a ve svém slovníku nevybíravější. Rozhořčených dopisů i mailů od diváků mám opravdu hodně. A na všechny se snažím odpovídat.

Kdo neunese reakci na svůj zveřejněný názor, měl by si rozmyslet, zda se této nevděčné profesi věnovat. Ale na závěr nutno spravedlivě dodat, že zdaleka ne všechny reakce jsou negativní. Občas přijde i ohlas, který srdce kritikovo potěší. Věřte, že toho má zapotřebí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám