Článek
Obsahuje sice zločin, pachatele, komisaře i dlouhé vyšetřování, tedy veškerá kritéria klasické detektivky, nicméně vše se děje jen jakoby mimoděk. Kvůli náhodě či omylu se stane vražda, která postaví na hlavu existenci mnoha lidí.
Na scéně se proto objevuje komisař Schilf, jemuž nádor v podobě velkého vejce v hlavě umožňuje vidět svět z jiné perspektivy. Pokouší se rozluštit „zdrojový kód světa“ dříve, než vejce praskne a pták uletí ven. Pod povrchem se zřejmě skrývá něco víc.
Hlavním tématem není zločin, ale zkoumání odlišných postojů k životu. Dva fyzikové, dva názory. A navíc ztracené naděje, pocit vlastního selhání, neschopnosti či viny. Oskar a Sebastian jsou přátelé na život a na smrt nebo jimi alespoň byli v době studií. Potom se jeden rozhodl uniknout a druhý zasvětil život vědě. Sebastian žije s rodinou a píše průměrné články o multisvětové interpretaci, Oskar zastává kauzální postoj a kráčí vstříc vědecké nesmrtelnosti. Jejich střet nevyhnutelně míří k tragédii.
Čtenář od začátku knihy ví, kdo vraždil a kdo naopak nenápadně tahal za nitky. Příběh sleduje z pozice nezúčastněného pozorovatele, stejně jako sama autorka. Ta se stylizuje do ptáka, který krouží nad městem a komentuje dění hluboko pod sebou. Ptačí perspektivě příběhu pomáhá fakt, že celý „fyzikální experiment“ nemá hlavního hrdinu. Každá z postav dostane stejný prostor, aby vyjádřila svá životní stanoviska i momentální pocit. Záleží na čtenáři, koho dokáže pochopit. I z toho důvodu román určitě stojí za přečtení.
Čtenář od začátku knihy ví, kdo vraždil a kdo naopak nenápadně tahal za nitky. Příběh sleduje z pozice nezúčastněného pozorovatele, stejně jako sama autorka. Ta se stylizuje do ptáka, který krouží nad městem a komentuje dění hluboko pod sebou. Ptačí perspektivě příběhu pomáhá fakt, že celý „fyzikální experiment“ nemá hlavního hrdinu. Každá z postav dostane stejný prostor, aby vyjádřila svá životní stanoviska i momentální pocit. Záleží na čtenáři, koho dokáže pochopit. I z toho důvodu román určitě stojí za přečtení.