Článek
"Strávila jsem na natáčení děsně času, nevěděla jsem už, kdy jsem Tatiana a kdy Monika. Když jsem byla nepříjemnější, byla jsem Tatiana, Monika je svatá. Tedy doufám, že je svatá a ne blbá. Já použila slovo blbá a Bohdan svatá. Říkala jsem si, že takoví lidé už neexistují," uvedla hned po projekci Vilhelmová.
"Když tím vysokým hláskem řekla, že by si dala pivo, pověděli jsme jí, ať nedělá Moniku," doplnila ji Aňa Geislerová a dodala: "Všichni bojovali, aby Monika konečně něco udělala."
Pak už Vilhelmová odpovídala na otázky Novinkám.
Jak z vás Bohdan dostal tu téměř svatou Moniku?
To nevím, my s Bohdanem na place moc nekomunikuje, tím však nechci říci nic špatného, naopak. Cítíme se, jsme na sebe napojeni. Měla jsem výhodu, že jsem s ním už dělala na Divokých včelách, takže ho trochu znám. On je myšlenkový dyslektik a ve zmatku na place se to umocňuje, protože všechno stojí na něm. Dokáže říci: "Víš tohle se mi nelíbí, protože... " a pak hledat slova, ale já ho doplním - "myslíš tohle..."
Jak nahlížíte na Moniku, která se snaží všem pomáhat?
V rozpoložení, v němž se nacházím - jsem v jiném stavu - mám tu postavu strašně ráda, teď ale nejsem objektivní. V jiném stavu mi přeskakují emoce a jakákoli negativní mě děsí. Před rokem bych ale do Moniky začala rýpat. U všeho medového hledám, co je v tom kyselého nebo hořkého. Ale Monika není svatá, je to slušná jemná holka. Ode mne se však liší, nechci říci, že já nejsem slušná, ale mám jiný naturel a energii.
Přijímal Bohdan Sláma vaše výtky?
Bohdan patří k režisérům, kteří se sice nenechají ovlivňovat, ale inspirují se od všech, s nimiž spolupracují, od herců, kameramana a možná i střihače. Je hodně otevřený. Nad vším přemýšlí. Když se neshodneme, tak natočí dvě verze.