Článek
„Zvolili jsme s muzeem a informačním centrem nejzajímavější atrakce z okolí. Snažil jsem se vybrat takové fotografie, aby to k sobě ladilo,“ vysvětluje tvůrce.
Mural art je směr zaměřený na velkoplošné nástěnné malby ve veřejném prostoru. Dříve byly v Galerii v průchodu vystavené dětské kresby, teď ale dostává zcela jiný rozměr.
Vstupu z náměstí dominuje majestátní hrad Pernštejn, naproti němu je Olšiakův zubr z bystřických Lužánek. Do výběru se dostal i Domanínský rybník, kostelík ve Vítochově, Chudobínská borovice, která získala i titul Evropský strom roku, ale také Vírská přehrada, u níž ikonický strom roste.
Nemůže chybět ani rozhledna v Karasíně, mohutná zřícenina Zubštejn, také roubenky z bystřického centra Eden a kostel sv. Václava ve Zvoli.
„Ten je od Santiniho stejně jako žďárská Zelená hora,“ připomíná Fendrych slavného architekta.
Z tatéra se stal kvůli práci na muralu noční tvor. Většinou totiž začínal tvořit kolem šesté večer, někdy pracoval až do rána. „Byl to měsíc a půl nočních šichet, pět až šest dní v týdnu,“ počítá Wsor. „I když jsem měl vchod zadělaný, stejně tudy někteří lidé procházeli. Přes den bych tady vůbec neměl klid, to bych se musel zabarikádovat,“ míní.
Štětec by autora zdržoval
Základ jeho nejnovějšího díla je vytvořený pomocí sprejů, kterými na sebe promyšleně kupil jednotlivé vrstvy. „Musel jsem zvolit takovou techniku, abych každou malbu stihl za dva až tři dny udělat. Jeden den jsem nahodil všechny barvy, druhý den jsem se pustil do černé. Velké plochy dělám sprejem, na detaily jsem zvolil fix s podobným složením, jako je barva ve spreji, protože štětcem by to trvalo strašně dlouho,“ vysvětluje.