Tance kolem Špinavého triku

Děj filmu je sice fiktivní, ale založený na reáliích jednoho z nejpozoruhodnějších skandálů v dějinách Spojených států. Vypráví příběh špičkového podvodníka Irvinga Rosenfelda (Christian Bale), který je společně se svou britskou partnerkou a milenkou Sydney Prosserovou (Amy Adamsová) přinucen ke spolupráci s agentem FBI Richiem DiMasem (Bradley Cooper), který se zcela vymkl kontrole nejen svých nadřízených. DiMaso je s sebou strhává do světa newjerseyských politických machinátorů a mafiánů, který je nebezpečný i lákavý současně...

Ještě před vyhlášením nominací odpovídali na tiskové konferenci v New Yorku režisér David O. Russell a herci na otázky novinářů.

Christian Bale: Postava Irvinga Rosenfelda je rozmanitá a byla ohromná zábava ji hrát. Ale vzhledem k tomu, že jsme natáčeli 42 dní, musíte objevit mnohem silnější motivaci k tomu, abyste dokázali brzy ráno vstávat. Musí vás fascinovat, musí v sobě mít něco více než jen pestrost. Každý z nás hraje v životě nějakou roli a v jisté fázi jde o to, odhodit masku a odhalit, jací skutečně jsme. A touto fází v našem filmu procházejí všichni. Touží nalézt půdu pod nohama a cítí potřebu se někam posunout a dát svým životům nějaký další smysl. A právě to je na tom fascinující.

Amy Adamsová: Mně se na Sydney nejvíce líbila její zranitelnost. Navenek se chová velice fyzicky a silně, ale kdybych nevycházela ze skutečných emocí, nebylo by příliš zábavné takovou postavu hrát ani se na ni dívat, protože by byla jednorozměrná. David Russell ale vždy myslí na to, aby jeho postavy takové nebyly, a v případě těch ženských – díky, Davide! – to rozhodně neplatí. Což je z hereckého hlediska velice lákavé.

Bylo to třeba velice jemně vybalancovat, protože jde o ženu, která chce být kýmkoliv jiným, jen ne tím, kým je. V takové situaci ji poznáváme. Už prochází procesem změny a potká Irvinga, který jí ukáže, kým ona sama chce doopravdy být. Jedná s ní jako s inteligentní ženou, jako s dámou. Dvoří se jí, ona ho miluje, cítí se znovu dobře, a on ji potom zradí. To je samozřejmě nepřípustné. Prohlašuje, že půjde po Richiem, ale myslím, že nastávají chvíle, kdy váhá a není si jistá, co vlastně cítí. Začíná věřit vlastním lžím – „možná to přece jen půjde, možná mám Richieho ráda“. Myslím, že se domnívá, že by to mohlo fungovat. Bylo velice zajímavé ztvárnit ženu, která je takhle rozpolcená, nemyslím, co se týče citů ke dvěma mužům, ona je hlavně rozpolcená mezi pravdou a lží. A je otázka, jestli uvěří lži, kterou si sama namlouvá, nebo jestli se bude řídit pravdou.

Bradley Cooper: Víte, co bylo úžasné? Seděli jsme v kanceláři během příprav na natáčení. David tam měl malý gramofon a pouštěl na něm píseň od Dukea Ellingtona. Apak šel do vedlejší místnosti na produkční schůzku. My jsme seděli dál, a najednou Amy začala tančit. A já se k ní přidal. Ve dveřích bylo průhledné sklo. Když se David vrátil – nebo nás možná viděl už během té schůzky – tak tam jen tak stál a díval se. A myslím, že jsme si očima říkali, že Amy prostě chvíli jen tak tančila, a najednou se z tance stala významná součást příběhu její postavy.

Amy Adams: Byla jsem tanečnice, takže tanec je odjakživa součástí mých vypravěčských schopností, snažím se promlouvat tělem, pohybem. Vždycky své postavy objevuji prostřednictvím pohybů. Jakmile jsem měla k dispozici kostýmy a věděla jsem, že jde o velice sexy osobu, hodně jsem o ní přemýšlela. Je velice elegantní a sexualita jí poskytuje velkou moc. Pro mě byl tanec způsobem, jak ji zvolna začít objevovat. A tančit s Bradleym bylo úžasné, je to vážně skvělý tanečník, byla to ohromná zábava.

Amy Adams: Byla jsem tanečnice, takže tanec je odjakživa součástí mých vypravěčských schopností, snažím se promlouvat tělem, pohybem. Vždycky své postavy objevuji prostřednictvím pohybů. Jakmile jsem měla k dispozici kostýmy a věděla jsem, že jde o velice sexy osobu, hodně jsem o ní přemýšlela. Je velice elegantní a sexualita jí poskytuje velkou moc. Pro mě byl tanec způsobem, jak ji zvolna začít objevovat. A tančit s Bradleym bylo úžasné, je to vážně skvělý tanečník, byla to ohromná zábava.

Christian Bale: Proč nikdo nezmiňuje, jak skvěle tančí Irving?

Amy Adamsová: Náš tanec byl také úžasný, ale moc pomalý!

David O. Russell: Pro Christianovu postavu jsme vymysleli specifický tanec. Říkal jsem Irvingovi „Jezevec“, protože se tak pohyboval, a když si sundal brýle, mžoural očima jako jezevec, který vylezl z nory. Tančí překrásně s elegancí člověka s deformovanou páteří, kterého chytly ploténky, doslova se do té postavy vžívá. A sledovat je, jak tančí na Park Avenue, byl jeden z nejúžasnějších zážitků mého života. Poslouchat tu hudbu, zatímco jsme procházeli ulicí, bylo magické.

Amy Adamsová: Christianův jezevčí tanec mi připomínal toho sysla na konci filmu Caddyshack.

David O. Russell: To si naštěstí nevybavuji, ale podívám se na to.

Christian Bale: Ve spaní se každému z nás zdají sny, bývají poněkud bláznivé, a to je v pořádku, protože to jsou zkrátka sny. A herectví něco jako snění v bdělém stavu, protože studujete lidskou povahu a chováte se trochu bláznivě, jste něčím posedlí a očekává se to od vás. Čím více jste toho schopni, tím lepší jsou výsledky. A to je podle mého názoru velmi návykové.

Jennifer Lawrenceová: Jde o studium lidí a všechny ty věci, které jsem dělala už od malička: pozorování lidí, studování jejich chování, schopnost napodobovat řeč těla a objevovat, jací lidé jsou, jakou postavu představujete, jak se pohybuje a jaký má styl chůze. Ale během natáčení je to skoro jako nějaká meditace, protože pocity, které vnímáte, vlastně neexistují. Například je mi ve scéně zima, přestože předtím, než zaznělo „Akce!“, mi zima nebyla. Nebo během záběru cítím bolest, přestože před ním a po něm mě nic nebolí. Je to docela jiný stav mysli a je omamný.