Článek
Vysoké hory či obdivuhodné dřevěné chrámy Zakarpatí lákají návštěvníky čím dál víc. Oblast prošla mnoha kolonizacemi a válkami, ovládala ji Kyjevská Rus, Maďaři, Turci, Rakousko-Uhersko, Československo, Sovětský svaz a nakonec Ukrajina.
Jezdí na koních s mobilem v ruce
Právě za naší 1. republiky zažilo Zakarpatí dosud nevídanou míru svobody i velký stavební rozvoj, jehož zbytky jsou vidět dodnes. To ovšem neznamená, že by bylo přehnaně civilizované. Vládnou tam divoké hory (až 2000 metrů), lesy, jezera, romantické dřevěné vesnice, rozpadající se hrady. Jak autorka poznamenává, na vesnici ještě staré Zakarpatí přežilo. Sice mají mobilní telefony, ale pere se v potoce, pasou se ovce a jezdí se na koních.
Autorka mimořádně podrobně popisuje každé městečko, vesničku, dřevěný kostelík, ikonu, hradní ruinu, vinný sklípek či železniční trať. Pečlivý kulturně-historický výklad doplňují desítky kvalitních fotografií.
Hodně prostoru je věnováno českým stopám, budovám i celým čtvrtím a samozřejmě také slavné Koločavě, která tak zaujala spisovatele Ivana Olbrachta. Popis přírodních krás není hlavním tématem knihy, ovšem národní parky jsou zmíněny a také podle fotografií se dá orientovat, pokud někdo hledá nejatraktivnější hory, průsmyky, jezera či vodopády. Praktickým informacím o autobusech či hotelech se kniha nevěnuje.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: