Článek
Osobitost dodaly písním, jejichž zvuku dominovalo piano, nahořklé texty, v nichž se zrcadlily zkušenosti obyčejné holky ze sídlištní periferie, které si nedělá o životě žádné iluze, ale dokáže jej žít.
Na aktuálním albu Do půl těla se skupina drží pojetí, se kterým přišla, i když původního pianistu Vendelína Tůmu vystřídal Ivan Vojta. Jádrem alba jsou opět nahořklé, rytmické skladby s místy až hospodskými názvuky prokládané kvůli kontrastu lyrickými pasážemi, mezi nimiž vynikají především ty rychlejší Návod, Jednou možná a Na vodě.
Jana Husáková, která je takřka výhradní autorkou písní, se však pokusila trochu rozšířit záběr. V divadelním Klimpru adijé a v titulní písni opatrně využila jazzových postupů a v nejexperimentálnějším Egu, které je jednou z nejlepších písní desky, dokonce vystačila pouze s doprovodem promyšlených bicích podobně jako Siouxsie u klasických nahrávek Creatures. Silnější je už jen drsný edithpiafovský šanson L.P. 2500, plně odhalující Janiny schopnost pracovat s výrazem.
K zpestření přispěly i bohatší aranžmá, lyrickou notu podtrhlo cello a akordeon, místy však je sentimentu až příliš, protože některé klavírní figury jsou až příliš prvoplánové a čpí laciným barem. U rychlých skladeb to nevadí, protože tam ostináto dává písním tah, ale pomalé občas zbytečně zeslazuje.
Lyrické motivy však představují úskalí nejen pro pianistu, ale i pro jejich autorku, která pro ně nenašla optimální polohu. Přestože se skupina do jisté míry hlásí k odkazu divadelních písní (také v letech 1996-7 vystupovala v Semaforu v pořadu V hlavní roli písnička), Jana Husáková místo toho, aby sázela na výraz, se soustředí na přesnou intonaci a originalita projevu je vystřídána nečekanou šedí, ve které i nápady v textech naráz vyznívají do prázdna. Prázdně optimistický refrén titulní písně to jasně ukazuje.
To neznamená, že by snad Do půl těla bylo nepovedenou deskou. Naopak, klady převažují, úskalí druhé desky Ta Jana dokázala překonat, ale k dokonalosti albu něco chybí. Možná by stačil citlivý producent, která by zavčas upozornit na slabiny. U povedeného díla drobné chyby mrzí dvojnásob.
Ta Jana z Velké Ohrady: Do půl těla Black Point 50:01